Paní předsedající, pane poslanče, dámy a pánové.

Všimněme si, kolik energie věnujeme tomu, abychom chránili darebáky proti spořádaným občanům. Jakoby se nedalo žít bez přestupků. Vyšleme dnes signál slušným lidem, že nám na nich záleží a že jsme tu pro ně a že se mohou domoci práva. Tady zaznělo hodně věcí, ale slušný občan žijící velmi skromně, když spáchá přestupek, tak ten přestupek, a už to také zaznělo, dopadne na celou rodinu, na děti. Ale on třeba žije na té hranici chudoby, takže žádné poplatky nepobírá a nevisí státu na krku. Ale my se bavíme o lidech, kteří mnohdy a teď chci od toho odfiltrovat ty samoživitelky, jak tady bylo jmenováno, zdravotně postižené, ti, kteří bojují se svým problémem životním, ale bojují s ním, chovají se slušně a těm mi pomáháme. Ale my se tady bavíme o lidech, kteří se nám starostům, sousedům smějí do obličeje, protože ví, že na ně nikdo nemá. A vy dobře víte, o kom se bavíme. Ale my se snažíme to nasypat do jednoho pytle, aby to znělo trošku jinak. Ale ono to není tak.

Bavíme se o lidech, kteří nechtějí respektovat právo, nechtějí respektovat soužití, chtějí se chovat neslušně. V jedné diskusi to zaznívalo, i v komentářích, že se jedná o vyloučené lokality, ne dámy a pánové. Nejsou to jenom vyloučené lokality, jsou to lokality ve všech městech, objevují se takovéto zóny, kde se ti lidé permanentně chovají neslušně a dělají přestupky. Ale je potřeba na to poukázat, protože jsme tady také od toho. Ano, máme hlídat legislativní čistotu, ale my jsme tady také od toho, abychom ty občany, ty slušné, kteří pracují, bránili. A najděme tu cestu a hledejme ji. Slušný občan nepáchá sériové přestupky třikrát do roka. Přirovnal bych to běžnému řidiči, který je třeba řidičem z povolání a udělá přestupky a už se mu blíží dvanáct bodů. Jak se chová takovýto servilní člověk? Dává si majzla a snaží se neudělat ten poslední přestupek, aby okradl tu rodinu o živobytí. Na sobě pracuje a hledá tu cestu ven.

Ale my se tady bavíme o lidech, kteří tu cestu nehledají, nikdy ji nehledali. A dnes už tady máme dvě generace lidí, kteří vyrostli v tomto prostředí a myslí si, že do práce se chodí na pracovní úřad pro výplatu. To doslova. To si nevymýšlím. Oni takhle mluví, my si jdeme pro výplatu. A oni si jdou pro výplatu, která se skládá jenom z dávek. Nikdy se nesnažili pracovat. Jenom poškozují ty své sousedy a ty občany a opravdu smějí se nám pravidelně do obličeje. Dokonce jsme slyšeli o případu, kdy se rodina, která když sociálka si dojede pro děti do školy, tak oni se jim smějí, protože ta děcka jdou do školy a oni zůstávají doma u svého satelitu.