Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, školení bude pokračovat.

Dotknu se konkrétních věcí. Zaprvé chci upozornit na rozdíl mezi zřízením a aktivací krizového štábu. Ten rozdíl je naprosto zásadní. Vláda zřizuje krizový štáb, ústřední krizový štáb, v době míru, v době příprav. A v době krize nebo když ta krize hrozí, tak se aktivuje krizový štáb. Jinak to je oprava do všech usnesení, do všech návrhů usnesení. My tam máme, nesvolal, správně by mělo být neaktivoval ústřední krizový štáb. To má svůj význam, to zřízení, protože na tu práci v rámci toho krizového řízení se ti lidé dlouhodobě připravují. Připravují se odborníci, připravují se dopředu, jsou známi členové pracovních skupin. Pak dochází dokonce k porušení, protože tady je napsáno, v tom statutu, že ochranné pomůcky má zajišťovat ministerstvo zdravotnictví a zajišťuje je ministr vnitra, protože má kontakty v Číně. Dopředu jsou nachystané prostory, pan předseda o tom mluvil, stálo nás to desítky milionů korun, není to jenom o těch komunikačních prostředcích, ta pracoviště jsou vybavena většinou na 72 hodin, aby byla schopna přežít úplně odříznutá od světa. Jsou tlakově odolné, jsou odolné proti jaderné energii, jsou tam prostory pro ty jednotlivé pracovní skupiny atd. Ta pracoviště jsou připravená a využitá nebyla, nebo nemůžou být. To opravdu není nic proti panu Prymulovi.

Ti pracovníci mají nachystané dokumenty, mají nachystané systémy v počítačích, stačí lusknout a všechno se to rozjede. Bohužel, nestalo se. Mimochodem, ta pracoviště jsou vybavena i na ochranu utajovaných skutečností. Další důležitá věc. Nula. V improvizovaných podmínkách.