Zákon o rozpočtové odpovědnosti je v rozporu s ústavními právy obcí na správu majetku a hospodaření podle vlastního rozpočtu. Práva obcí nemůže stát takto zbytečně omezovat.

Uvedu následující příklad, který jsem si vypůjčil od kolegy Miloše Vystrčila:

„Představme si situaci, že čtyřčlenná rodina vydělávající dohromady přes půl miliónu korun ročně, se rozhodne koupit rodinný dům. Banka rodině na nákup domu po jednání cca milión korun půjčí. Rodina má totiž stabilní příjem, ručí koupeným domem a navíc ještě vlastní a pronajímá malý byt. Rodina má hypotéku rozloženou na deset let a bez problémů ji splácí. Její životní úroveň nijak významně neutrpěla.

Přesto na dveře zakoupeného domu jednoho dne zazvoní státní úředník a s přísnou tváří sdělí, že rodina naprosto flagrantním způsobem porušila pravidla rozpočtové odpovědnosti, neboť maximální výše rodinného dluhu je podle zákona v jejím případě 300 tisíc korun. Dále úředník rodině oznámí, že je zapsána na černou listinu ministerstva financí, že rodině hrozí zadržení části jejích příjmů a že musí ihned začít své zadlužení významně snižovat.