Nedivím se proto výsledkům referenda ve Velké Británii. Zdravě konzervativní Britové, kteří ctí své národní tradice a svou národní identitu, se rozhodli správně! Přestali předstírat, že prohlubující se evropská integrace je správnou odpovědí na dnešní ekonomické a společenské problémy Evropy. Čelem se postavili stále rozmáhajícímu se multikulturálnímu a probruselskému „náboženství“, jehož představitelé již dávno opustili rétoriku seriózních argumentů a v domnění, že sami mají nad hlavou pomyslnou svatozář, začali velebit Evropskou unii jako něco božského, neomylného a dokonalého.

Velká Británie našla odvahu a její voliči podle mého soudu udělali správné rozhodnutí. Již nechtějí, aby bruselská nařízení devastovala jejich vlastní legislativu. Již nechtějí dále sledovat bruselské „politbyro“, kde již dávno nevládnou politici, ale armáda úředníků. Již nechtějí, aby jejich ekonomický rozvoj brzdila prohlubující se evropská integrace, o čemž otevřeně mluví řada uznávaných ekonomů.

Velká Británie podle mne ukázala cestu také České republice. Při své práci senátora totiž takřka denně narážím na to, jak se unijní chobotnice rozpíná v českém legislativním prostředí, jak nesmyslně svazuje naše zákonodárství, jak slabá je česká vláda v Bruselu při vyjednávání lepších podmínek pro Českou republiku, jak obrovská je byrokracie spojená s členství v Evropské unii a ve finále také na to, jak nelogicky je postavena celá „slavná“ dotační politika EU.