V tomto kontextu však nějak zaniká holý fakt, že tímto rozmělněním by stát přišel o jediný nástroj, který byl historicky vytvořen právě proto, aby pomáhal rozvoji bydlení v ČR. Přitom naše země dlouhodobě vykazuje v mezinárodním srovnání nejhorší dostupnost bydlení v celé Evropské unii a zároveň nejvyšší nárůst cen za pořízení vlastního bydlení.

Jde o důsledek toho, že oblast státem podporovaného bydlení není koncepčně řešena, a že neustále klesá počet bytů, realizovaných s využitím státních podpor na bydlení. Soukromý sektor ale přece nemůže v této oblasti nahradit roli státu!

Teď se podívejme na pár čísel: jestliže se v letech 2003 až 2007 postavilo díky státní podpoře celkem 13 382 bytů, tak v období 2011 až 2015 to bylo pouze 229 bytů!

Důsledkem toho dochází k neustálému růstu cen za bydlení. Za poslední roky činí tento nárůst v průměru 40 až 70 % (podle lokality). Dramaticky se zvyšují také ceny tržního pronájmu. Tady je to ročně o více než 20 %.