Zároveň s tím se ale musím ptát, kolik stovek či spíše tisícovek pracovních pozic v malých a středních podnicích v důsledku likvidační politiky vlády vůči těmto subjektům již zaniklo a ještě zanikne? Tato politika je zcela zvrácená a pomýlená. Podporuje charakter naší ekonomiky coby montovny a brzdí invenci a vynalézavost našich vlastních lidí. Jak lze uspět v mezinárodní konkurenci, když nebudeme mít produkci vlastních výrobců a vlastních produktů? Jaká je perspektiva toho, že zde uměle díky investičním pobídkám udržíme velkou zahraniční továrnu, která v momentě, kdy to pro ni bude už nevýhodné, přesune svou výrobu do země, která jí dá ještě lepší podmínky? Pokud se ohlédneme do minulosti, Česká republika i Československo měly světu co nabídnout. Současná vláda ale činí vše pro to, aby tím jediným, čím jsme schopni konkurovat, byla nízká cena práce. S tím si ovšem dlouho nevystačíme. Je třeba podporovat ty, kteří jsou kreativní, jsou schopni vyvíjet nové moderní technologie, výrobky pro budoucnost a nebo i třeba osvědčenou českou kvalitu. Takové lidi ale naše vláda spíše bere u úst - malým bere a velkým dává, což je velmi krátkozraké.