Zavádíme registrace a databáze, sjednocujeme pravidla pro všechno a všechny, zakazujeme používat některé výrobky či názvy potravin. Nevím, k čemu obdobné restrikce povedou a upřímně pochybuji o tom, zda to ví evropská elita, jedno však vím stoprocentně, a to že všemi těmito kroky Evropská unie narušuje svrchovanost jednotlivých států a omezuje práva obyčejných občanů. Jedním z posledních, méně viditelných, ovšem o to více křiklavých, regulativních opatření evropské vlády je podle mého názoru novelizace Směrnice Rady o kontrole nabývání a držení zbraní. Směřuje k většímu posílení regulace obchodu se zbraněmi a na prvních řádcích důvodové zprávy se můžeme dočíst, že důvodem novelizace jsou, mimojiné, i nedávné tragické teroristické útoky v Paříži. Pojďme se tedy podívat na to, jakýže to má Směrnice vlastně vliv na boj s terorismem.

Kam Unie směřuje, mě opět udivuje. Změny, se kterými nově ve Směrnici přichází, jdou spíše než ke zvýšené kontrole pohybu zbraní, směrem k omezení práv běžných civilistů, kteří drží jakoukoli zbraň. A když říkám jakoukoli - myslím opravdu jakoukoli. Třeba světelnou maketu nebo airsoft pistoli. V zápalu legislativní hypertrofie Evropská unie vymyslela vskutku povedený souhrn opatření, kterými se chystá zesílit boj proti terorismu. S trochou nadsázky by se tyto snahy daly označit za doslova sebedestrukční! Zabránit nežádoucím osobám, aby se dostaly k nebezpečným zbraním, je skutečně velmi složité a nemusíme být odborníky na slovo vzaté, abychom to dokázali vyhodnotit. Přicházet ale s nástroji, které staví do cesty byrokratické překážky převážně sportovním střelcům nebo sběratelům historických rekvizit, určitě nelze považovat za účinný mechanismus v boji proti nelegálnímu trhu se zbraněmi a terorismu jako takovému. K čemu je povinnost ničit již znehodnocené nefunkční zbraněnebo přeřazovat neškodné sportovní či jiné maketové zbraně do kategorie podléhající ohlašovací povinnosti? Z jakého důvodu zakazovat poloautomatické zbraně, které vypadají jako automatické, když do této kategorie spadají i zbraně, které se používají ke sportovní střelbě? Znamenají snad opatření EU počátek úplného zákazu výroby a prodeje automatických zbraní pro všechny nestátní podniky? Chystají se členské státy zřizovat za miliardy euro státní zbrojovky nebo mají v plánu zbraně pro své armády nakupovat v nedemokratických „rozpadlých“ zemí třetího světa?

Důvodová zpráva Směrnice, která si zcela nesmyslně klade za cíl zabránit teroristickým útokům dalším znesnadněním přístupu nežádoucích osob ke zbraním, porušuje zásady proporcionality, neboť zabránit nelegální reaktivaci znehodnocené zbraně lze dosáhnout i méně omezujícím způsobem, který ale většina evropských státu dávno má. Realita je taková, že osoby, které si chtějí nelegálně obstarat zbraň, tak mohou učinit skrze nelegální zónu obchodu se zbraněmi, která se vymyká běžným kontrolním mechanismům, tj. i podobným směrnicím a dalším zákonům. Na tuto oblast je třeba se soustředit. Copak teroristé nakupují zbraně od běžných civilistů, kteří se věnují sportovní nebo lovecké střelbě? Opravdu chceme znepříjemnit výcviky civilistů, dobrovolníků z Aktivních záloh armády, kteří pomáhají civilistům umět ochránit své životy?