Ponechám stranou obsah této vládní předlohy, která sama o sobě vzbuzuje hodně otazníků, a okomentuji pouze dnes přijaté pozměňovací návrhy, které by se v budoucnosti mohli významně dotknout vládního angažmá ministra financí Babiše. Mají mu totiž zabránit v dalším rozšiřování podnikatelského i mocenského vlivu skrze ministerskou funkci. Je v rozporu se zásadami právního státu, pokud se zde vytváří zákon, který jedním dechem všechny politické i veřejné funkcionáře doslova "svléká do naha" a druhým dechem umožňuje potenciálním členům vlády, aby si udržovali vliv ve firmách či se tyto jejich společnosti dokonce účastnily veřejných zakázek. Do jisté míry tedy dnes vítám, ač se zákonem jako takovým v předmětné podobě nesouhlasím, že někteří koaliční a opoziční poslanci odhlasovali jakousi "demokratickou pojistku" pro příští vlády. Výborové návrhy mají konkrétně zamezit tomu, aby ministr Babiš znovu zasedl v budoucí vládě, aniž by se vzdal svého podílu v obchodních společnostech, kde jeho hlasovací práva činí aspoň dvě pětiny. Nemělo by dojít ani k situaci, že člen vlády vlastní média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Na sněmovním výboru pak prošel i zákaz toho, aby společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl (25%), směly dostávat nenárokové dotace a investiční pobídky. Co všechno to znamená? Žádné přímé ovlivňování médií, žádné dotace ani rozšiřování podnikatelského impéria skrze ústřední orgány státní správy, páni ministři! Jen škoda, že obdobná iniciativa nepřišla o něco dříve - před předčasnými sněmovními volbami v roce 2013.