Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Pouze volně naváži na mého kolegu Zdeňka Nytru, který se zákonem velmi podrobně zabýval. Připomenu obsah jednání v našem výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kde v úvodu jednání padl dotaz na příslušné zástupce navrhovatele, proč dochází ke změně velkých rozpočtových pravidel. A odpověď byla: Ke změně dochází proto, protože existuje judikát Nejvyššího správního soudu, který říká, že je nutné v případě státních dotací je poskytovat prostřednictvím správního řádu. A řekl jsem, proč to není napsáno v důvodové zprávě. Odpověď byla: V důvodové zprávě to napsáno skutečně není, protože jsme považovali věc za tak jasnou a tak známou, že jsme ji do důvodové zprávy nenapsali. Tím pádem nebylo možné zjistit, kde je hlavní důvod. Takto to široce dokládám proto, protože úprava byla vyvolána tím, že někteří z příjemců státní dotace, který obdržel rozhodnutí, si následně stěžoval, a Nejvyšší správní soud dospěl k názoru, že je potřeba dotace udělovat prostřednictvím správního řádu. S tím, že upozorňuji, že i ten současný zákon, tak jak ho dnes máme navržený, dělá to, že nejsou respektovány některé paragrafy správního řádu. Nejsou. V zákoně přímo je napsáno, že není uplatněn např. § 37, 41, 45, 71, 80, 140 a 146. To znamená, v zákoně je napsáno, že sice státní dotace budou poskytovat podle správního řádu, s výjimkou paragrafů, a teď tam ty paragrafy jsou. To je první taková zvláštní věc, tzn. naplňujeme usnesením Nejvyššího soudu nějakým způsobem.

Co je ale daleko podstatnější, je, že dotaz další byl. A prosím vás, to usnesení Nejvyššího správního soudu samozřejmě se týká případu, který se týká oddělení státní dotace, nějakou státní institucí, a vy jste přemýšleli o tom, co by se stalo, kdyby se našel někdo jiný, kdo si stejným způsobem bude stěžovat na poskytnutí dotace z úrovně kraje nebo obce? A oni řekli: Tím jsme se nezabývali. A my jsme řekli: A opravdu o tom přemýšlíte a vy si myslíte, že rozhodnutí správního soudu by v těchto případech bylo jiné? A oni říkali: Nevíme, myslíme si, že se nás to netýká, tudíž to děláme jen v případě státních dotací. A já říkám: Vy si z nás opravdu snad děláte legraci. Tak buď je tady nějaká chyba, a budeme respektovat Nejvyšší správní soud i s nějakou predikcí toho, co by se případně mohlo stát. Anebo to děláme jenom tak, že to v tuto chvíli někdo rozhodl, aniž bychom uvažovali o tom, co to udělá s celým systémem. A celý systém to samozřejmě velmi narušuje a způsobuje to problémy, které dle mého názoru nás čekají potom i v oblasti poskytování dotací s úrovní krajů i s úrovní obcí. Protože člověk nějaký se v nějakém okamžiku najde, ale nedovedu si představit, že by tam bylo nějaké jiné rozhodnutí správního soudu, neboť jde pořád o veřejné peníze. To znamená, je to potřeba řešit nějakým jiným způsobem. Říct si, že není možné, aby tímto způsobem např. přidělování dotací fungovalo a není možné, aby ministerstvo financí nebo školství nebo jiné v nějakém okamžiku, kdy to fakt není jinak možné, nemohlo rozhodnutím bez vyhlášení programu nebo výzvy udělit peníze na to, aby byla opravena střecha tělocvičny nebo odstraněn jiný typ havárie. Protože fakt potom tu dochází k tomu, že úřad a vůbec stát a obce přestanou fungovat. Takže přístup ministerstva financí přijde velmi neprofesionální a velmi mě mrzí, že tímto způsobem se k tomu přistoupilo místo toho, aby se tím někdo hluboce zabýval a snažil se najít nějaké rozumné řešení. Tolik můj další komentář k tomu a na závěr znovu zdůrazním jednu věc, které ale vůbec nerozumím, protože nevím proč se tak stalo.