Senátor Wagenknecht: Politik ať jde na valnou hromadu, ale do dozorových orgánů nemůže zasahovat

30.10.2019 15:48

Projev na 12. schůzi Senátu dne 30. 10. 2019, k návrhu zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu.

Senátor Wagenknecht: Politik ať jde na valnou hromadu, ale do dozorových orgánů nemůže zasahovat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lukáš Wagenknecht

Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem nechtěl vystoupit, to tady říká každý a pak vystoupí. Ale já musím reagovat po předřečníkovi k meritu obsahu věci. Já se tím zabývám, i na několika vysokých školách to přednáším. Jenom řeknu, proč takový zákon se asi pravděpodobně přijímá, co se mi na něm líbí a co se mi na něm nelíbí.

My si musíme uvědomit, že my tady jednáme o úpravě korporátního práva v oblasti podnikání. Tzn. soukromoprávních korporací typu akciová společnost, předpokládám, především. V té jsou různé orgány, které mají svoji roli a funkci. My se tady bavíme o orgánu, který je dozorový, kontrolní, ale někdy má i jiné pravomoci. Třeba může odvolávat představenstvo, schvalovat nějaké strategické rozhodnutí. Takže co je pro mě přínos, co je podstatné, je v tom zákoně jedna věc, která se baví o tom, že bude posuzována kompetence členů dozorového orgánu. Samozřejmě my tu pak máme rozdíl mezi ovládanými veřejnými subjekty, akciovka, kterou vlastní obec, kraj, stát. Pak máme korporátní.

A jen proč takové věci nejsou špatné? Ono v tom korporátním soukromém podnikání většinou podnikatel sám od sebe chce, aby to bylo efektivní, hospodárné, účelné, aby tam kontrola efektivně fungovala. Oproti tomu se někdy může stát ve veřejném sektoru, a to není pouze u nás, i v jiných zemích, že tam ten primární motiv zisku nemusí být naplňován státem nebo veřejným subjektem. A co tady na pana předřečníka navážu, s tím opravdu nesouhlasím. Ono je opravdu něco malinko jiného pan ministr v ČEZ nebo hejtman v nějaké své podřízené akciovce. Má právo nějakou formou vystoupit a řídit ji. Na valné hromadě. To je nejvyšší orgán, který je kompetentní, o tom my se tady vůbec nebavíme. A tam on má právo vystoupit, projednat strategii řízení té firmy, soukromé korporace, která je vlastněna veřejným subjektem, dát nějaké strategické rozhodnutí. Dokonce jsou i nástroje, kde může dát pokyn, tzv. koncernové řízení. On, pokud se k tomu rozhodne, tak valnou hromadou může dát pokyny k tomu, aby dopravní podnik nebo nemocnice udělala to a to. I tyto nástroje akcionář má. Takže oddělme rozhodovací politickou rovinu, která tady je, která by ale nikdy neměla zasahovat do standardního procesu akciovky. Ona má generovat zisk primárně. To vyplývá ze zákona o korporacích a do toho nemůžeme zasahovat.

A ještě zmíním jednu věc. Také tam vidím nějaké drobné nedostatky v zákoně. Co řekl Tomáš Goláň, s tím souhlasím, to by bylo dobré podle mého názoru napravit. Tady jsem pro, protože to je technická věc, ale ona logiku nedává. Ale nicméně máme i jiné orgány ve společnostech, které už nějakou regulaci kvality lidí v orgánech mají. A to já beru jako velký přínos. Aby i ve veřejné správě povinně kvalita nominanta byla nějak ověřena. Nedokážu říci, jestli je tento nástroj nejlepší, jestli by nebylo lepší dát přímo do zákona kompetence, aby tam byly definované, to by se mi asi líbilo víc, ale asi pro to teď není politická shoda.

Ale máme jiné kontrolní orgány soukromých korporací. Řeknu příklad, výbor pro audit. To je také zákonem zřízený orgán a kdokoli v něm je, musí kompetenci mít. Musí být buď auditor nebo ekonom nebo účetní. Tam to ošetřené je. Ale přímo v oblasti dozorčích orgánů, dozorčí rady, to tak definované není. A je to ponecháno na vlastníkovi. A já zopakuji, u soukromého podnikání máte vlastní firmu a máte sami zájem, aby vám lidi kontrolovali firmu, jak fungovat má. U veřejných subjektů je to celosvětový problém. Proto se nějaké mechanismy zavádějí. Takže z tohoto beru jako přínosné to, že bude nějaké posouzení kvality kompetence lidí, kteří tam mají kontrolovat.

A velice odmítám tezi, že by měl být dozorčí orgán politizován. Ne. Politik, ať jde na valnou hromadu, tam si prosadí zájmy politické roviny, ale do dozorových orgánů ani nemůže v souvislosti se zákonem vůbec zasahovat. To bychom narušili celou strukturu corporate governments, korporátního práva. Takže to my ani chtít nemůžeme.

Jen za mě shrnu, to, co říkal Tomáš Goláň. Jsem pro pozměňovací návrh, pokud projde, budu moc rád. A na druhou stranu budu rád, pokud nějaký proces nastavíme, že někdo bude kontrolovat to, kdo kontroluje miliardové majetky ovládané státem, obcí nebo krajem. To beru jako velký přínos. Ostatní jsou technikálie, o kterých se můžeme bavit. Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rajchl (PRO): Ukrajinský poddaný vysvětluje lámanou angličtinou senilnímu staříkovi

12:05 Rajchl (PRO): Ukrajinský poddaný vysvětluje lámanou angličtinou senilnímu staříkovi

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k návštěvě premiéra Fialy v Bílém domě.