Děkuji, pane předsedo. Já dříve, než se začne diskutovat věcně a zdokonalovat tento zákon s 97. novelou, tak tady vyslovím svůj sen, nebo prognózu. Inspiroval mě Jan Werich, který říkal, že bábovka má být přiměřené velikosti, jinak se začne rozpadat vlastní mocností. A to je typický příklad tohoto zákona.

Já bych si moc přál, kdyby třeba u příležitosti z té novely tohoto zákona jsme zkusili ho rozebrat – bude to jistě radikální reforma, ale ne až tak radikální mentálně. Jde v zásadě o strukturu zdravotních služeb, to je jedna věc. Druhá věc jsou pravidla financování zdravotních služeb z veřejného pojištění. Potom jde o oblast kompetencí a potom jde o speciální oblasti takové či onaké z hlediska jednotlivých léků.

A jestliže to takto budeme skládat do budoucna – a já už předesílám, že budu pro, pro všechny ty změny, že už jsme si zvykli s tím zákonem a s jeho úpravami a četnými novelami tak žít. A víme, že byly i darebné novely v minulých letech, když v osm večer tam cosi vsunuli a pak to měnilo zcela radikálně strukturu i pojišťoven, co mohou a nemohou, tak by bylo dobře, kdyby se třeba příští Senát, anebo příští ministerstva zamyslela nad tím, jestli to nepostavit vskutku nějak transparentněji, protože teď už se v tom nevyzná vlastně vůbec nikdo.