Pane ministře, pane předsedající, dámy a pánové. Dovoluji si vystoupit, protože teď tady projednáváme mechanismus, který je zpochybňován, tzv. relokační. Ono to trochu navazuje na to, co už proběhlo v té předchozí debatě. Takže já se prvně dotknu té debaty předtím, protože to s tím, co teď projednáváme, velmi souvisí.

Vystoupil tu pan milý kolega, kterého já si samozřejmě jinak vážím, pan senátor Malý. Ale v tomto případě si dovoluji vyslovit některé informace, které jsou s jeho vyjádřením velmi nesouladné. Víte, to je tak, že pan senátor tady hovořil o tom, že když tedy čeká těch 15 milionů migrantů v zahraničí, takže Česká republika už nebude tou Českou republikou, když k nám přijdou. A on to tak hodně spojil a propojil. A skutečně, jestliže nás nějací posluchači třeba v televizi poslouchají, tak určitě mají obavu.

Tak já bych jenom chtěla upozornit na to, že 15 milionů je proti 509 milionům obyvatel Evropské unie zhruba 3 procenta. Tak to je jenom potřeba říct, že o tuto masu se jedná. A že vzhledem právě k malé České republice by to opravdu bylo samozřejmě neúnosné, ale pokud se jedná o celou Evropskou unii, jejíž jsme součástí a kde bychom také měli postupovat podle mého názoru společně, tak jsou to 3 procenta.

Problém migračního tracku není v tom objemu, ale je v tom velice náhlém a rychlém tlaku, který vznikl. A já si dovolím ještě další věc. Podle jednání, které jsme někteří z nás měli, tak je to právě tím, jak už jsem řekla, že v utečeneckých táborech ti lidé jsou už téměř čtyři roky. Čtyři roka je doba, která je podle sociologických průzkumů doba, kdy jsou tam lidé schopni vydržet. A navíc k tomu přibylo to, co nám tady řekl i potvrdil pan premiér, že klesla potravinová pomoc a velmi se snížily dodávky potravin a napětí je tam obrovské.