Pane ministře, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už jsme slyšeli v úvodních zprávách kolegů z výboru, zaznělo, že přijetí usnesení, které je vám předloženo z výboru, nebylo tak jednoduché a že bylo jakýmsi kompromisním řešením situace, která ve výboru byla, řekněme, od ambicióznějších plánů až po hodně konzervativní. Já si před vás dovoluji předstoupit se sdělením o tom, že 24 senátorů, jak tady sedíme, tak se domnívá, že plán klimaticko-energetický z hlediska obnovitelných zdrojů by měl být přeci jen ambicióznější. A to neznamená jen těch 22 %. My jsme původně navrhli 20,8 %, Evropská komise nám napsala, původně to už požadovala, že bezpochyby jsou si jistí, že minimum, které jsme schopni zvládnout a na které máme ekonomický i klimatický potenciál, minimum, je 23 %. Ale jak sám pan ministr uvedl, myslím, že to byl pan ministr, nebo možná pan zpravodaj, tak odhady, které jsou počítány experty v této oblasti, říkají, že jsme schopni zvládnout přes 24 %, dokonce tady zaznělo 28 %.

Otázka je, co je pro ČR výhodné, co je výhodné a dobré pro naše občany, pro budoucí rozvoj našeho hospodářství a také pro to, abychom měli solidní příspěvek tomu, co asi většina veřejnosti chce, tedy příspěvek ke snížení zatížení, k pařížské úmluvě a k omezení klimatických změn.

A teď jsem přemýšlela, kde začít, ale já navážu na pana ministra. Pan ministr, myslím, už ví o naší aktivitě, o výzvě, že chceme, aby byl plán ambicióznější. A proto tady přednesl čísla. Ta čísla určitě jsou správná a říkají, že každým rokem platíme zhruba 27 miliard na fotovoltaiku a 40 miliard na obnovitelné zdroje. To je pravda. Ale proč je platíme? A budeme je platit také za zdroje, které by případně vznikly? Nebo je to, řekněme, jakýsi dluh, který máme kvůli chybnému rozhodnutí, které tady bylo přijato před 10, 15 lety a kterého jsme se nedokázali zbavit? Ano, je to tak, že platíme na fotovoltaiku obrovské peníze, ale platíme je proto, že se tehdy udělalo velice chybné rozhodnutí. A víme, že Spolková republika Německo vzápětí přijala usnesení a změnila své rozhodnutí. Ale v ČR pod vlivem určitých lobby a určitých tlaků k tomu nedošlo. A tak platíme úplně zbytečně a hloupě. Na obrovské solární zdroje, které máme, ty jsou na těch lukách, na zemědělských pozemcích, na které se všichni zlobí. Je to handicap, ano, ČR v tuto chvíli tyto peníze platí. Ale to přeci neznamená, že kvůli této chybě uděláme další a nebudeme se soustředit na to, abychom nové potenciální zdroje, které nebudou tímto zatíženy a naopak víme, že jsou dnes víc než konkurenceschopné, že je nebudeme podporovat. Takto stojí otázka.