Děkuji, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře.

Debata se posouvá, nicméně hned na začátku této debaty tady vyplývala taková slova, že bychom měli postupovat v těchto věcech a být fér. Já se s tím velmi ztotožňuji, že fér bychom měli být, a proto je také fér říct, jak se věci mají.

Dostali jsme dnes tabulky od jednotlivých krajů o částkách, které kraje v posledních dnech spočítaly. Také jsme tady zaslechli, a vidím v tabulce Jihočeský kraj – 70 milionů, kolega Bednář tady před chvílí řekl, Jihočeský kraj – 40 milionů. Je to šup sem, 10 milionů sem, 10 milionů tam. Skutečně neumím teď odhadnout, kde je pravda. Ale 30 a 40 a 70 milionů je rozdíl jenom během této debaty.

Ale chci ukázat jednu zásadní věc, a to možná bych poprosil kolegy z levé části, aby poslouchali. Když se nastavovalo rozpočtové určení v České republice, nastavilo se jednoduchým způsobem. Jsou obce, které zřizují školy, jsou obce, které nezřizují školy. Ty obce, které zřizují školy, dostaly právě speciální školský RUD, který pevně motivoval každé dítě, které v té obci bude chodit do školy, i klidně ze sousední obce, a ta obec, která zřizuje tu školu, na toho žáka dostává peníze, což je dneska asi 20 000 Kč za žákem.

Kraje v té době byly nastaveny tak, že všechny kraje zřizují střední školy. V té době všechny kraje zřizovaly ZUŠ, domy dětí a podobně, školní stravovací provozy, tak se nenastavoval speciální školský RUD, ale kraje si vyjednaly pevná procenta, která budou mířit pro kraje na financování všeho možného, včetně školských zařízení. Uplynulo 20 let. Vzpomeňte si, spousta krajů převedla ZUŠ a domy dětí na zřizovatele, města a obce. Takže dneska provozují města a obce... Ale peníze, které se v RUD rozdělily na provozování ZUŠ a domů dětí, zůstaly v krajských rozpočtech. Používaly se úplně na něco jiného.