Děkuji. Já si dovolím paní kolegyni Balaštíkové prostřednictvím pana předsedajícího jenom říct k jejímu vystoupení. Paní kolegyně, jestli budeme žít v tom, že plasty v České republice jsou skutečně jenom kapka v oceánu, tak takto by si to mohl říct každý. Jeden má kapku, jeden dvě, někdo toho má holt litr, ale skutečně každý se k tomu musí postavit čelem a pokud vnímá, že ten problém je, tak ho musí začít řešit. Takže skutečně se k tomu stavme zodpovědně, i když je to jenom kapka v oceánu.

Druhá věc, kterou bych chtěl říci. Když si koupím ledničku, zaplatím k ledničce sto korun recyklační poplatek a tím pádem vím, že až ta lednička jednou dožije a odnesu ji na sběrný dvůr, tak že jsem se v podstatě podílel už tím poplatkem na následné recyklaci. Proto se domnívám, že když si koupím mléko a koupím si ho v levnější nádobě nebo v levnějším materiálu, tak je pravda, že jsem ušetřil při tom nákupu, ale až se bude realizovat likvidace toho odpadu, tak následně zaplatím o to více poplatku za odpad. A já si myslím, že je potřeba se na to skutečně dívat v rámci celého systému a hledat řešení tak, aby nevznikaly vůbec v celém tom systému zbytečné výdaje, které ten občan systému zaplatí. A proto cesta recyklace je určitě správný směr, ale je potřeba to vzít skutečně komplexně. Proto i zde vlastně přicházíme momentálně jenom s dobrovolností a určitě je dobré pracovat - s dobrovolností zálohování - a určitě je dobré pracovat na tom a posouvat to nějakým směrem dál. Věřím tomu, že tady budeme v nejbližší době sedět a diskutovat o zavedení zálohování, ale v nějakém logickém smyslu.