Deník Ottawa Citizen se k jejím raportům dostal už počátkem ledna. V předvečer výročí zkázy, jíž nezabránily, navázal portál What´s Left:

Že nálety, simulující „ostrahu bezletové zóny“, povedou k „vleklé občanské válce“, věděli od kanadských kolegů včas i všichni spojenci. Zvlášť nechutný masakr to bude – stálo v té diskrétní korespondenci – pokud Západ „povstalcům proti Muammaru Kaddáfímu poskytne i přímou vojenskou asistenci“. Libyi uvrhne do „chaosu“ a „řeže  konkurenčních kmenů o vládu nad zemí“.  

Kanada se na tom podílela vehementně. Šéf její diplomacie John Baird   hřímal: „Jedna věc se dá tvrdit kategoricky - nic horšího, než Kaddáfího režim, zemi už ani potkat nemůže.“ Neb pumám, decimujícím Libyi, vede ruku  „dobře promyšlený plán, který ji změní v demokracii“.

Humanitární bombardování začalo 19. března 2011. Kanadská vojenská rozvědka mu zkoušela zabránit i ještě čtyři dny předtím. „Vleklá  kmenová/občanská válka“ – stojí v tom raportu - hrozí „zvlášť tehdy, dostane-li se vzbouřencům i vojenské pomoci“.