Ve „vztahu k ročnímu HDP jde o růst z 330 na 350 procent“. A to přitom Fed klíč, jímž ho vyčísluje, i tentokrát „kreativně pozměnil“. Ještě blíž k podstatě  míří jiná statistika – čím je dnes americký dluh kryt. V případě většiny jednotlivých států Unie je i dnes menší, než jejich aktiva. Federální bilance to bere cvalem opačným směrem: „Aktiva federální vlády se v letech 2010-2015 zvýšila o 280 miliard dolarů, zatímco dluhy – o skoro 4 tisíce miliard. V polovině roku 2015 tak čistý dluh federální vlády činil 11.250 miliard dolarů oproti 7.840 miliardám v roce 2010. Jestliže v tomto roce byly její dluhy větší než aktiva 3,56 krát, pak v roce 2015 už 4,47 krát. Prizmatem finanční bilance, platné pro firmy, je vláda USA beznadějný bankrotář. A s insolvenční procedurou se mělo začít už dávno.“

Výkazy, s nimiž chodí na trh Fed a americké Ministerstvo financí – a kulantně je přetřásá i český mediální „mainstream“ – jsou přitom bohorovně selektivní. O jiných položkách, z nichž se dluhová past země skládá – natož jejich „krytí“ - většinou zarytě mlčí. Katasonov se proto napřed prokousal oficiální statistikou aktiv, která americké dluhy jistí. Jejich mozaiku posbíral takto: 3.240 miliard dolarů – majetek federální vlády, 10.000 miliard – států Unie a komunální správy, 30.220 miliard – všech amerických domácností, 12,090 miliard – „nekorporátního nefinančního sektoru“ a 200 miliard v případě toho „nekorporátního finančního“. Celkem tedy 55.570 miliard – a jen zhruba 89 procent vykazovaného dluhu.

Aktiva amerických korporací se evidují samostatně. V daném případě coby  jejich „tržní hodnota (kapitalizace)“. A ta je – jak to demonstroval tanec po krachu Lehman Bros. – kritériem vrchovatě vrtkavým. V polovině letošního roku ji americká statistika vyčíslila sumou 29.600 miliard dolarů. „Akcie jsou  ovšem značně nadhodnoceny.“ „Trh přehřátý“ a plný „bublin“. Jsou toho plná sama americká média. Množí se dokonce hlasy, že až rupne dnešní „bublina“, skončí to ještě děsivějším mankem, než po září 2008. A tehdy se z ničeho nic „vypařily“ desítky tisíc miliard.

Do očí bijí i jiné disproporce. Například hodnotu „nefinančních aktiv“ amerických bank uvádí Fed sumou 7.460 miliard USD. „Hmotná aktiva bankovních korporací se přitom, a to i v případě velice liberálního ocenění, rovnají maximálně stovkám, a ne tisícům miliard“. Ostatně „nefinanční“ majetek všech bank, nespadajících do korporátní sféry, vyčísluje sám Fed jen sumou 16,6 miliardy USD.