Děkuji za slovo. Já tu debatu nemám chuť prodlužovat příliš, nicméně dovolte i mně se vyjádřit k Národnímu plánu obnovy trošku jiným způsobem než...

(Odmlka pro diskuzi u stolku zpravodajů.) Děkuji, ono to trošku ruší tady u řečnického pultíku. Děkuji pěkně. Čili já se chci podívat na ten plán obnovy trošku jiným způsobem než moji předřečníci, kteří se ve většině případů zabývali tím, jak je ten očekávaný balík peněz rozdělen a někomu se to líbí více, někomu méně, protože to někomu vyhovuje z hlediska jeho profesí, zájmových skupin a já nevím čeho, tak mu vyhovuje to rozdělení peněz méně, někomu více.

Podle mého názoru se tady ale ke škodě nikdo nezabýval otázkou, zda tato forma rozdělování peněz, zda tato forma plánu přerozdělování peněz, které si ještě navíc bude muset Evropská unie půjčit, skutečně může vést k něčemu, co nazveme obnova evropské ekonomiky a obnova ekonomik členských států po koronavirové krizi. Já o tom nejsem přesvědčen, a to z mnoha důvodů. Jedním z těch hlavních důvodů je to, že prostředky, které se v rámci Národního plánu obnovy budou přerozdělovat, tak jsou prostředky, které si nejdříve bude muset Evropská komise půjčit. Bavíme se tedy o penězích a o projektech, které budeme financovat na dluh. Jestli něco v posledních letech Evropskou unii ekonomicky brzdilo, jestli ji něco dělalo potíže, tak to byla předluženost členských národních států, v některých případech vedoucí až k bankrotu a k nutnosti ostatních členských států, resp. jejich daňových poplatníků se podílet na dluzích jiných.