Pozitivní na tomto růstu je i skutečnost, že k němu přispívá jak oživená zahraniční poptávka, tak poptávka domácí. Růst zaznamenala i v minulosti nejvíce se propadající spotřeba domácností, rostou ale i výdaje na tvorbu fixního kapitálu, tedy investice (5,8 %). Právě růst investic naznačuje, že firmy očekávají pozitivní vývoj i v budoucnu. Investovat do rozšíření svých kapacit jsou totiž firmy ochotny jen v okamžiku, kdy očekávají vyšší poptávku po své produkci v nadcházejícím období. Lze tak očekávat, že pozitivní ekonomický vývoj nás čeká i v následujících čtvrtletích.
To by mohlo překonat i méně pozitivní skutečnost, že se ČR stále nepodařilo překonat předkrizovou úroveň HDP ze 3. čtvrtletí r. 2008, kdy byla úroveň HDP v naší zemi vůbec nejvyšší. Zatímco všechny naše okolní státy tuto úroveň v post-krizovém období již dávno překonaly, my se stále nacházíme 1 % pod úrovní 3. čtvrtletí roku 2008. Růst HDP ve výši 2,9 % je zároveň třeba vnímat i v kontextu nízké srovnávací úrovně loňského roku a toho, že i při těch nejoptimističtějších vyhlídkách náš růst nebude ani zdaleka takový, jako v letech 2006 – 2008.
K tomu, aby pozitivní ekonomický trend pokračoval i v budoucnu, je třeba nekomplikovat život soukromému sektoru vymýšlením zbytečných překážek a regulací. Naopak, relativně pomalejší zotavení naší ekonomiky oproti našim sousedům naznačuje, že je naše ekonomika více rigidní a více svázána nejrůznějšími typy regulací. Dominantně to platí pro trh práce, kde zaznamenáváme stále vysoká čísla nezaměstnaných. Přesto, že jsme se z rekordních 629,3 tis. nezaměstnaných z ledna tohoto roku dostali na květnových 550 tis., za žádný dramatický úspěch to považovat nelze. Zvláště, když letošní květnová čísla srovnáme s květnem r. 2013 a květnem r. 2012. V obou těchto letech byl květnový počet nezaměstnaných nižší – v květnu r. 2012 bylo 482,1 tis. nezaměstnaných, v květnu r. 2013 pak 547,5 tis. nezaměstnaných – a to za horší ekonomické výkonnosti, než kterou dosahujeme dnes.
Zvrat situace na trhu práce růst kolem 3 % zařídit nemůže. Limitujícím faktorem je vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných, který u nás dosahuje 41, 1 %. Dostat alespoň část této skupiny opět na trh práce bude vyžadovat systémové změny v sociálním systému a politice. Zlepšení situace na trhu práce by přineslo snížení vedlejších nákladů práce, zejména povinných odvodů zaměstnavatelů za zaměstnance, legalizace tzv. schwarzsystému (neboli najímaní OSVČ namísto klasických zaměstnavatelských vztahů) a větší podpora zkrácených pracovních úvazků. Ty jsou u nás využívány ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi málo.
Vrátíme-li se zpět k číslům o růstu HDP, je třeba připomenout, že současné vládě poskytují dostatečný „polštář“ k tomu, aby byla ambicióznější v konsolidaci veřejných financí. Polštář, o kterém si Nečasova vláda uprostřed krize mohla nechat jen zdát. Dnešní vládou ohlášené 100 miliardové schodky nicméně žádnou ambici nenaznačují. Je přitom z praktických mezinárodních zkušeností i z práce teoretických ekonomů jasné, že bez konsolidovaných veřejných financí nelze zdravý a dlouhodobý ekonomický růst udržet. I to by si měla naše dnešní vláda z čerstvých dat ČSÚ odnést a začlenit do své rozpočtové politiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
