Pro ty, co si přečetli koaliční smlouvu a především programové prohlášení nové vlády, tento způsob ale překvapením není. Samotné programové prohlášení je textem neuspořádaným, plným protichůdných opatření a proklamací. To je dáno i tím, že za touto vládou nestojí alespoň elementárně ideově definovaná část společnosti, ale skupina na jedné straně levicových, na druhé straně antisystémových a protestních hlasů. Pro takovou skupinu se cokoliv koncepčního hledá jen těžko.
Je třeba vytknout ještě jedno plánované opatření. Je jím centrální registr bankovních účtů, který považuji vůbec za nejobludnější návrh, se kterým nová vláda od svého jmenování přišla.
Nedílnou součástí svobody člověka je i nedotknutelnost jeho soukromí. Neexistuje moc citlivějších osobních informací, než jsou právě finanční a bankovní informace. Není přece možné, aby kvůli zlomku podvodníků zasahoval stát do soukromí 99 % slušných občanů. Co je státu do toho, kde má občan svůj bankovní účet či jaký na něm má zůstatek? Už dnes existují cesty, jak při podezření ze spáchání trestné činnosti policie o dotyčném bankovní informace získá.
Z daňových změn jsou pro ODS nejbolestivější návrhy na omezení výdajových paušálů pro živnostníky, odložení zrušení konceptu superhrubé mzdy a úvahy nad zaváděním druhé sazby z příjmu fyzických osob. Výdajové paušály považujeme za užitečný nástroj, jak pomáhat živnostníkům, kteří byli a jsou jednou z nejohroženějších skupin v dobách slabého ekonomického výkonu. Netěší se výhodám ochrany zákoníku práce, nemají placené přesčasy a dovolené a není důvod jim házet klacky pod nohy.
Odložení zrušení konceptu superhrubé mzdy přinese vládě dodatečných cca 20 mld. Kč, o které ale přijdou daňoví poplatníci, jimž neklesne daňové břemeno. Zavede-li se druhá sazba daně z příjmu fyzických osob, pak budeme prohlubovat rozdělení společnosti: penalizováni budou úspěšní a aktivní.
Je možné se ohradit i proti zavádění třetí sazby DPH, která daňovou soustavu dál zkomplikuje.
Souhlasit lze naopak se znovuzavedením slevy pro pracující důchodce, se kterým se počítalo, a se slevami na dani na děti. Nicméně i to jsou parametrické změny. Hlubší úvaha o tom, zda má být celkové zdanění vyšší či nižší, zda se má větší důraz klást na přímé či nepřímé zdanění a jak upravovat daňový systém ve světle potřeby řešit dlouhodobé strukturální nerovnováhy veřejných financí, bohužel chybí.
Jan Skopeček
ekonomický expert ODS
Psali jsme:
autor: ODS
