Škromach (ČSSD): Jak lze zneužít nemocenskou, když o ní rozhoduje lékař?

25.02.2015 14:36

Projev na 6. schůzi Senátu dne 25. 2. 2015.

Škromach (ČSSD): Jak lze zneužít nemocenskou, když o ní rozhoduje lékař?
Foto: Archiv ZŠ
Popisek: Senátor Zdeněk Škromach
reklama

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Dovolte, abych uvedl poměrně jednoduchou, ale zdá se velmi diskutovanou změnu zákona. Obsahem tohoto návrhu zákona je zrušení tzv. karenční doby a opětovné vyplácení náhrady mzdy zaměstnancům ve výši 60 procent průměrného denního ho výdělku i v prvních 3 dnech nemoci.

Jenom možná pro srovnání – výše náhrady v jiných zemích Evropské unie, výše náhrady neklesá pod polovinu výdělku, naopak, spíše činí i 70 a více procent. S 60 procenty patříme spíše k nižší polovině států. Nedomnívám se proto, že bychom v době prvních 3 dní nemoci měli klesnout s náhradou výdělku pod 60 procent. Tady bych ještě rád připomenul, že v době, kdy vznikl nový zákon o nemocenském pojištění, tak základní pojistné bylo 69 procent. Následně potom úpravami dalších vlád došlo k tomu, že se nemocenská snížila z 69 na 60 procent, a tudíž samozřejmě pokud by měla být jiná sazba v prvních 3 dnech nemoci, pak bychom se ale asi zřejmě museli vrátit i k základní sazbě nemocenského pojištění, tzn. vrátit ji zpátky na těch 69 procent, protože pak by měla smysl i ta snížená sazba v prvních 3 dnech nemoci.

Tady je potřeba říct, že ke zrušení karenční doby se zavázala i vláda i vláda ve svém programovém prohlášení. I když to podmiňuje tedy dosažením dohody v tripartitě. Předpokládám samozřejmě, že na základě tohoto návrhu bývá zákona, a já doufám, že jej pustíte k dalšímu projednávání, se k němu samozřejmě vyjádří i sociální partneři, vyjádří se k němu i tripartita.

Karenční doba byla zavedena poprvé v roce 2008 a hned v tom samém roce Ústavní soud tuto karenční dobu zrušil. Ústavní soud ji shledal protiústavní s odůvodněním, že karenční doba znamená porušení pojistných principů, neboť zaměstnanec v prvních 3 dnech nemoci zůstává bez prostředků, zatímco jeho povinnost platit pojistné zůstává nedotčena.

Následně s účinností nového zákona č. 187/2009 Sb., o nemocenském pojištění, který platil k 1. lednu 2009, a znovu právní úpravou hmotné zabezpečení zaměstnanců v prvních dnech dočasné pracovní neschopnosti, byla do našeho právního řádu bohužel opět vrácena.

Vláda pana premiéra Nečase postupovala tedy po roce 2009 tak, aby redukovala odvody nemocenského pojištění.

Od ledna 2009 povinnost odvodu nemocenského pojištění zaměstnanců nebyla vůbec. Jen zaměstnavatel odváděl 2,3 procenta, což je snížení oproti 3,3 procentům, které zaměstnavatel odváděl předtím. Tady je potřeba říct, že tím vznikl příjem zaměstnavateli, a když se podíváme na historický vývoj, tak v zásadě se dá i dneska konstatovat, že díky tomu snížení, které už bylo v tom původním návrhu zákona o nemocenském, který byl schválen ještě v dobách sociálně demokratických vlád, tak realita je taková, že zaměstnavatelé šetří více než 10 miliard korun ročně, a vyplácejí na nemocenském, tedy na těch náhradách, vyplácejí něco kolem 4 miliard. Takže čistý příjem pro zaměstnavatele, to zvýhodnění, je kolem 6 až 7 miliard korun ročně.

To je odpověď na otázku, kde zaměstnavatelé na to vezmou, protože původní návrh zákona samozřejmě s tímto opatřením počítal.

Tady je potřeba taky reagovat na některé otázky, které se v té souvislosti objevují, a tj., že je nemocenská zneužíván. Já chci jenom konstatovat, a myslím, že s tím mám zkušenosti i z mé praxe, že samozřejmě o tom, kdo je, nebo není nemocen, rozhoduje lékař. Já si nedovolím hodnotit, a myslím si, že nikdo z nás, protože je to skutečně pravomoc jedině a pouze lékaře.

To, jak do toho mohou vstupovat zaměstnavatelé nebo ČSSZ, to je kontrola dodržování léčebného režimu. Tady samozřejmě ten nový zákon dal možnosti jak zaměstnavatelem, tak České správě, efektivně kontrolovat, zda ten člověk, který je regulérně uznán nemocným lékařem, dodržuje také léčebný režim. Nedodržení léčebného režimu znamená nejenom to, že ten člověk přijde o nemocenskou do budoucna, tedy od té doby zjištění, ale i zpětně, vlastně od počátku nemoci.

Víte, že i v minulosti jsme tady řešili např., jestli tam má být např. výpovědní důvod apod., ale to jsou věci, které jsou dál.

Daleko výraznější dopady, jak se ukazuje i z různých studií a různých pojednání, které se kolem toho vedou, způsobuje to, že lidé nemoc přechází. Důsledky a dopady toho přecházení a náklady na následnou léčbu si dovolím tvrdit, že jsou výrazně vyšší než náklady na placení prvních 3 dní nemoci.

Navíc argument, který možná platil ještě v dobách před rokem 89, že lidi houfně využívají nemocenskou k tomu, aby si pracovali na zahrádkách, stavěli domky a chaty apod., dneska neplatí. Já jsem přesvědčen o tom, a myslím si, že každodenní praxe i každého z nás v terénu ukazuje naopak, že lidé mají obavu z toho, že práci ztratí.

Proto taky, a to je taky jeden z důvodů, proč mnohdy ani na nemocenskou nenastupují, a třeba i s banálním onemocněním, ovšem infekčního charakteru, jako je třeba chřipka apod., nejenom že ohrožují spoluzaměstnance, ale ohrožují samozřejmě každého člověka, kterého potkají po cestě do zaměstnání, pokud jsou nemocní a k tomu lékaři nejdou.

O finančních dopadech bychom samozřejmě tady mohli hovořit. Ty dopady tady jsou jednoznačné. Samozřejmě u dlouhodobé nemoci ty dopady jsou ještě výraznější.

Jenom pro porovnání, nechal jsem si v parlamentním institutu udělat takový přehled toho, jak vlastně vypadá Evropská unie z toho pohledu karenční lhůty, to znamená prvních dnů nemoci, jestli skutečně jaksi je to obvyklé, nebo neobvyklé. Tak, jak to vychází, tak fakticky v těch asi 12 zemích Evropské unie žádná karenční lhůta, to znamená žádné první 3 dny neplacené, nejsou. V 11 je to podobně jako v České republice – 3, 2 nebo 1 den. Nejvíce z toho vyniká Irsko, které má prvních 6 dnů. Ovšem tam potom bychom zase museli brát do úvahy ta procenta, která dostávají zaměstnanci z tohoto systému. Ta jsou výrazně vyšší než v České republice.

Takže bych vás chtěl požádat, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, abyste tento návrh zákona propustili do dalšího projednávání, protože rozhodovat o tom, zda s tím Senát souhlasí, nebo nesouhlasí, budeme vlastně až v dalším čtení. V tuto chvíli by se otevíral prostor pro projednání v rámci výborů, kterým bude tento zákon určen. Chci samozřejmě říct, že během toho, protože vstoupil v účinnost i zákon o státní službě apod., tak samozřejmě ve spolupráci i s legislativním odborem bude možnost a prostor v rámci výborů provést i některé legislativní úpravy tohoto zákona, tak, jak to čas ukazuje a jak vývoj jde rychle kupředu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: senat.cz

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministr Hamáček: Chceme být připraveni a nenecháváme nic náhodě

18:40 Ministr Hamáček: Chceme být připraveni a nenecháváme nic náhodě

Při volbách do Poslanecké sněmovny budou opět moci volit i lidé v karanténě. Způsoby budou stejné ja…