Škromach (ČSSD): Jak lze zneužít nemocenskou, když o ní rozhoduje lékař?

25.02.2015 14:36 | Zprávy

Projev na 6. schůzi Senátu dne 25. 2. 2015.

Škromach (ČSSD): Jak lze zneužít nemocenskou, když o ní rozhoduje lékař?
Foto: Archiv ZŠ
Popisek: Senátor Zdeněk Škromach

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Dovolte, abych uvedl poměrně jednoduchou, ale zdá se velmi diskutovanou změnu zákona. Obsahem tohoto návrhu zákona je zrušení tzv. karenční doby a opětovné vyplácení náhrady mzdy zaměstnancům ve výši 60 procent průměrného denního ho výdělku i v prvních 3 dnech nemoci.

Jenom možná pro srovnání – výše náhrady v jiných zemích Evropské unie, výše náhrady neklesá pod polovinu výdělku, naopak, spíše činí i 70 a více procent. S 60 procenty patříme spíše k nižší polovině států. Nedomnívám se proto, že bychom v době prvních 3 dní nemoci měli klesnout s náhradou výdělku pod 60 procent. Tady bych ještě rád připomenul, že v době, kdy vznikl nový zákon o nemocenském pojištění, tak základní pojistné bylo 69 procent. Následně potom úpravami dalších vlád došlo k tomu, že se nemocenská snížila z 69 na 60 procent, a tudíž samozřejmě pokud by měla být jiná sazba v prvních 3 dnech nemoci, pak bychom se ale asi zřejmě museli vrátit i k základní sazbě nemocenského pojištění, tzn. vrátit ji zpátky na těch 69 procent, protože pak by měla smysl i ta snížená sazba v prvních 3 dnech nemoci.

Tady je potřeba říct, že ke zrušení karenční doby se zavázala i vláda i vláda ve svém programovém prohlášení. I když to podmiňuje tedy dosažením dohody v tripartitě. Předpokládám samozřejmě, že na základě tohoto návrhu bývá zákona, a já doufám, že jej pustíte k dalšímu projednávání, se k němu samozřejmě vyjádří i sociální partneři, vyjádří se k němu i tripartita.

Karenční doba byla zavedena poprvé v roce 2008 a hned v tom samém roce Ústavní soud tuto karenční dobu zrušil. Ústavní soud ji shledal protiústavní s odůvodněním, že karenční doba znamená porušení pojistných principů, neboť zaměstnanec v prvních 3 dnech nemoci zůstává bez prostředků, zatímco jeho povinnost platit pojistné zůstává nedotčena.

Následně s účinností nového zákona č. 187/2009 Sb., o nemocenském pojištění, který platil k 1. lednu 2009, a znovu právní úpravou hmotné zabezpečení zaměstnanců v prvních dnech dočasné pracovní neschopnosti, byla do našeho právního řádu bohužel opět vrácena.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: senat.cz

Kde berete jistotu, že většina občanů ČR chce EURO?

Tvrdit, že jsme se k tomu zavázali při vstupu není argument, od té doby se toho přeci dost změnilo. A já třeba nevidím v přijetí žádný přínos pro obyčejné lidi, jako jsem třeba já. Můžete mi vysvětlit, co mi přinese? Zvýší se tím třeba má mzda nebo zlevní se ceny bydlení, potravin, služeb? Podle mě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: Zastavme týrání poníků na poutích

23:08 DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: Zastavme týrání poníků na poutích

Prohlášení DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT k iniciativám Zastavme týrání poníků na poutích