My Češi jsme vždy patřičně hrdi na objevy našich vědců a vynikající činy našich státníků. Proto si také nikdo nedokáže vzpomenout ani na jeden. Zato když se jedná o vítězství v hokeji nebo fotbalu tak dokážeme svoji radost nad takovým úspěchem a zápisem do historie lidstva až nezřízeně projevovat. Jelikož se nám ovšem takových možností nenaskýtá mnoho, připomeňme alespoň nepříliš známý a přesto mezinárodně oceňovaný český způsob čištění chlévu.

Vstup do Augiášova chlévu je jen velmi obtížný. Zavalený je mrvou takřka po strop. Ovšem uvážlivý český čistič přistupuje k tak důležitému úkolu velmi zodpovědně. Každý kravinec potěžká, v rukách přehodí, ze všech stran prozkoumá, než jej vyhodí, protože by se třeba mohl hodit, anebo není zase až tak špatný, aby se musel vyhodit. I když nějaký kravinec nakonec vyhodí, neznamená to jeho úplný konec. Takový český pracovník se k témuž kravinci může vrátit znovu, a to dokonce několikrát. Takto stojí na hromadě hnoje, do kterého se při svém rozvažování propadá stále hlouběji, až v něm nakonec utone. Mnohdy takto promarní i celý život. Mrvy mezitím samozřejmě přibývá a přírůstkem je potom i zdechlina českého mudrlanta.

Oproti tomu, Herkulův způsob je sice mnohem rychlejší a účinnější, ale právě českými badateli je mu vytýkáno, že by také s některým bezcenným kravincem mohl být ztracen i ten hodnotný. Herkules totiž do chléva ani neleze. Zavede do něj proud pořádné řeky a vymete chlév najednou a celý. Žádné přebírání, žádné zvažování, prostě pro Herkula je to v jeho mladickém zápalu jenom hnůj, který je třeba odstranit. A samozřejmě všechen a nejlépe najednou, aby se člověk mohl po práci umýt a jít se věnovat důležitějším věcem, jako třeba životu samotnému.