Tyto dva systémy vedle sebe žily dostatečně dlouho, aby naprostá většina politiků, intelektuálů a umělců dospěla k závěru, že je třeba pro toto soužití vymyslet termín, a tak ho také vymysleli – mírová koexistence a že tato koexistence povede postupně k prolnutí obou systémů do jednoho jakéhosi postindustriálního socialismu.

Socialistický tábor se postupně rozkládal, ale na pokraji úpadku se nacházela světová supervelmoc. Úpadek byl tak hluboký, že byl viditelný na každém kroku. Malomyslnost a deprese byly nejlepším vyjádřením tehdejšího stavu.

Potom přišel skutečný muž, jménem Ronald Wilson Reagan a ten zformuloval, hlásal a dostatečně tvrdě prosazoval, že je pouze jeden jediný, sice ne slovy Winstona Churchilla nejlepší, ale nejlepší z toho, na co lidstvo dosud přišlo, systém, který je schopen zajistit další existenci lidstva a jeho rozvoj a ten představuje Západ. Sovětský tábor prohlásil za říši zla, který musí být zničen.

Především však hlásal a prosazoval zachování a obranu západních hodnot. Stát musí být minimálním, protože pouze vytváří bezpečný rámec pro rozvoj jednotlivce, stát je složen z jednotlivců, nikoli menšin. Musíme hájit práva a individuální svobody každého občana, a nikoliv podléhat teroru menšin a ustupovat jejich nárokům na zvláštní kolektivní práva. Bohatství země vzniká z práce, odvahy a samostatnosti každého jednotlivce, nikoliv z vládní centrálně přerozdělované pomoci. Každý, kdo chce ve Státech žít, musí se přizpůsobit a převzít jejich hodnoty tzv. love it, or leave it. Země je tvořena nejen národem a jazykem, ale také vnějšími hranicemi, které je třeba důsledně chránit.

Volby by měly být střetem rozličných politických sil

Jeho osobnost a neústupnost v realizaci programu nastartovala největší ekonomický růst jeho země ze kterého těžila Amerika a její obyvatelstvo ještě několik dalších volebních období včetně Billa Clintona. Rozdrtila komunistický blok. Vrátila USA pozici světové jedničky. A především pozvedla morálku Američanů a jejich sebevědomí.