Každý rok si připomínáme srpnové události roku 1968, bohužel jsou dnes mnohdy zneužívány k protiruským náladám, nesprávným analogiím které míjejí skutečnou historickou podstatu tehdejších událostí.

Abychom dostatečně pochopili rok 1968 musíme znát vnitřní události v Československu ale i situaci na mezinárodním poli.   Na lednovém plénu ÚV KSČ dochází k výměně prvního tajemníka ÚV KSČ končí Antonín Novotný kterého nahrazuje Alexander Dubček dosavadní šéf slovenských komunistů, Novotný končí v březnu i ve funkci prezidenta republiky. Tato personální výměna nikomu zas tak nevadí, určitě ne Brežněvovi. Vzhledem k tomu že Novotný měl blízko k jeho předchůdci Chruščovovi a odmítl pobyt Rudé armády na našem území, ve své podstatě byl tento politický harcovník zkušenějším a silnějším protihráčem než sentimentální a sebelítostivý Dubček.

Na mezinárodním poli trvá studená válka, socialistický tábor vesměs drží pospolu , o jistou emancipaci se snaží Rumunsko v čele s Ceaucescem (jeho inspirace v komunistických despociích typu Severní Korea nastává až později) jisté náhledy na ekonomiku jsou v mnoha zemích jiné za zmínku jistě stojí maďarská Kádarizace o kterou se neúspěšně pokoušel v sedmdesátých letech v Československu Lubomír Štrougal. Nic to však nemění na tom že naše země je v té době pevnou součástí sovětských satelitů.