Uprchlíci jsou lidé, kteří si zaslouží zvláštní ochranu a pokud tuto ochranu hledají v Evropě, musíme se jejich problémy zabývat. Státy Evropské unie fungují za pomoci evropských zákonů a uprchlíci musí tyto zákony respektovat. Vstup na území EU mají umožněn všichni občané EU a občané ostatních států, kteří k tomuto vstupu získají vízum. Pokud na území EU vstoupí lidé bez platného víza, je možno uplatnit institut „milosrdenství“ a uprchlíky na území EU strpět. Uprchlíci bez platného víza však musí strpět omezení pohybu formou detence v hotspotech k tomu určených. Teprve poté, co bude rozhodnuto o přidělení nějaké formy ochrany, bude hostující uprchlík vpuštěn do volného prostoru EU. V hotspotech kromě identifikace žadatele musí probíhat motivační pohovory, jazykové a právní kurzy, které mají žadatelům usnadnit  orientaci v prostoru EU.

Vstup na území EU bez platného víza mimo hotspoty je nutno vyhlásit  za trestný čin, mající za následek vyhoštění z EU (jedná se o obdobu australského azylového zákona). V hotspotech je nutno zavést pravidlo nulové tolerance vůči heteroagresi i autoagresi. Poškozování zdraví či majetku druhých osob, či sebepoškozování vlastního zdraví nesmí být strpěno. Držení hladovky či vyhrožování sebepoškozením je nutno považovat za jednání, diskvalifikující  žadatele v možnosti získání azylu. (Pokud někdo chtěl držet hladovku či vyhrožovat sebevraždou, nemusel k tomu chodit do Evropy, ale mohl tyto věci provádět doma).

Žadatelům, kterým bude odmítnut vstup na území Evropské unie, by měla mít poskytnuta nabídka služby v některém z požadovaných oborů:  v armádě při ozbrojené nebo humanitární misi. Návrh tohoto požadavku vychází z podobné filosofie, jakou dlouhodobě plní tzv. „Cizinecká legie“ ve Francii. Tito vojáci se pak mohou zapojit do hlídání hranice EU. K tomu nestačí 1 500 ani 15 000 vojáků. K tomu bude potřeba 150 000 vojáků.