Příslušníci armády už dlouhé týdny hlídají hranice, rozváží materiál, pomáhají v domovech seniorů, podílí se na plošném testování populace a slouží v celé řadě dalších oblastí, které běžně na ulici nevidíme. Paradoxní je, že ve stejné době se začíná debatovat o tom, zda škrtat v rozpočtu Ministerstva obrany kvůli zmírnění budoucích dopadů ekonomické krize způsobené koronavirem. Debaty o možných úsporách se samozřejmě netýkají pouze armády, nicméně tato oblast je nejviditelnější a dostává se jí nejvýraznější mediální prezentace i diskusí na sociálních sítích. 

Jednoznačně říkám, že s jakýmikoli škrty v rozpočtu armády nesouhlasím a souhlasit nebudu. Naši vojáci mají připraveno mnoho nákupů a modernizačních projektů, na které čekají jako na smilování celé roky. Zdaleka nejde pouze o chystaný nákup 210 bojových vozidel pěchoty (BVP). Naše armáda byla léta otloukánkem, její rozpočet byl neustále osekáván a vojáci dodneška používají stroje, které jsou nezřídka za hranicí životnosti. Máme vysoce profesionální vojáky a vojákyně, kteří jsou světově ceněni a velmi pozitivně hodnoceni, na druhou stranu ovšem používají techniku, která by dávno měla být v muzeu. Jaký paradox!