Česká pirátská strana a její analytický tým věděli hned v srpnu 2018, že Babišův střet zájmů není v souladu s aktuálním evropským nařízením, které má zajišťovat, aby nebyly evropské fondy rozkrádány.

Celá evropská unie je nastavena tak, aby rozdíly mezi bohatými a chudými spíše zmenšovala. proto velké a bohaté státy platí a chudší státy čerpají. proto je podpora směřována především k malým a středním podnikům, narozdíl od nadnárodních korporací a holdingů.
Je zcela logický požadavek a základní kámen boje proti korupci, aby z dotací neprofitovali ti, kteří o jejich rozdělování rozhodují. Ve chvíli, kdy se Andrej Babiš rozhodl vstoupit do politiky, bylo zřejmé, že stojí v gigantickém střetu zájmů a Andrej Babiš to sám několikrát přiznal. Připomínáme si jeho slavný bonmot "Mám střet zájmů, ale já ho nezneužívám." Ovšem tomu by v Česku mohl věřit jen opravdový naivka. Také se Babiš rozhodl ustoupit společenskému, a nakonec i legislativnímu, tlaku, aby tento střet zájmů nějak vyřešil. Tak vznikl svěřenecký fond. Ten však i nyní ovládá Babišova rodina a Babiš je tzv. obmyšlený, neboli v jiné terminologii označován jako "konečný uživatel výhod".

Nepotřebujeme právnický výklad. I při použití obyčejného selského rozumu je zřejmé, že Babiš se své firmy zbavil jen naoko. Nicméně pomocí této právnické kličky se mohl jeho byznys podpořený jeho politickou mocí rozjet naplno. Dotace pro Agrofert se zvyšovaly závratným tempem a Babiš se jen smál. Stát rozhazoval, Agrofert naplno čerpal a Babišův "třetí důchodový pilíř" bobtnal.