Miroslav Singer nastoupil do Bankovní rady v únoru 2005, od té chvíle byl viceguvernérem. Od července 2010 je guvernérem. Posledních šest let byl tedy člověkem, jeho názor hrál možná klíčovou roli v rozhodnutích ovlivňujících českou korunu. Po celých téměř dvanáct let patřil mezi skupinu, v jejíž kompetenci bylo a je tato rozhodnutí činit.

Tedy čím se vyznačuje „Singerova éra“?

Za prvé: Singer posílil vždy přítomný trend rezervovaného přístupu k otázce eura. Nikdy se nesnížil k mediálnímu zjednodušení v této věci, k přímočarému ideologickému odmítání společné měny, ale nikdy také nepodléhal přehnanému optimismu nebo i jen euro-optimismu. Ostatně Bankovní rada v této záležitosti vždy představovala určitý maják varující bárky před vjezdem do úžiny. Do úžiny, kterou za dobrého počasí zvládne projet i poloslepý lodivod, avšak za bouří jde o životu nebezpečný tanec mezi útesy. Postoj ČNB k euru se v Singerově éře postupně formuloval do polohy jistého konzervatismu, který však nelze označit jako zaslepený nebo ideologický.