To jsou politické otázky, které hýbají více preferencemi než realitou. Je to „pěna dní“. Bohužel zakrývá opravdu podstatnou záležitost, která se nyní krystalizuje a která je skutečně vážná. Prezident oznámil, že příští rok hodlá jmenovat guvernéra ČNB takového, který „napraví chyby nynější Bankovní rady“. Jde samozřejmě o tak zvanou devalvaci a o snahu banky alespoň nějak nasměrovat domácí ekonomiku.

Popravdě není postoj prezidenta příliš čitelný – myšleno v jeho celku, detaily jsou jasné. Na jedné straně se usilovně snaží o udržení nebo vylepšení vztahů s Ruskem či s Čínou a to s cílem, který nijak nezakrývá. Je jím podpora domácí ekonomiky a exportu, otevření prostoru pro zvýšení obratu vzájemného obchodu. Zahraniční cesty Miloše Zemana jsou především cesty s hospodářským podtextem.

Pak je ale poněkud záhadné, proč mu tak zásadně vadí strategie slabé koruny nastavená ČNB? To je postup jednoznačně prorůstový, podporující vývoz, upřednostňující domácí producenty před dovozem. Těžko říci, jaký vliv mají intervence ČNB na celkovou dynamiku ekonomiky. Nelze spočítat, kolik vytvořily nebo udržely pracovních míst, ale v žádném případě to nejsou dopady marginální. Když nyní zažíváme alespoň nějaký růst a když nyní tento růst akceleruje, koruna se o to jistě zasloužila.