Proč? Inu, to je celkem jednoduché. I tady na blogu mnozí psali a píší, že národu „byly vzaty či ukradeny desítky miliard korun“, že úspory občanů byly „znehodnoceny“ a podobně. Jistý bloger celkem nedávno tvrdil, že devalvace „pomohla bohatým a srazila chudé“ a jiný, který o sobě tvrdí, že je inženýr (zajímalo by mne, čeho), napsal dokonce: „Listopadové zásahy České národní banky měly bohužel okamžitý „úspěch“. České domácnosti přišly přibližně o 76 miliard korun, kdy ČNB devalvovala korunu, což opodstatnila úsilím zamezit deflaci.“ Jediným logickým vysvětlením jeho prapodivné konstrukce je, že jde o zastupitele jistého města za KSČM, což plně vysvětluje autorovu ekonomickou ignoranci.

A teď, co to má společného s doktorem Grünsteinem?

Je to postava ve Švejkovi, která všechny svoje pacienty považuje za simulanty a ordinuje jim klystýr. Pan doktor si snad ani nemyslí, že by jim pomohl. On je přesvědčen, že všichni jsou simulanti. Každodenní výplach tlustého střeva je má donutit tak nějak změnit smýšlení. Na některé to zabírá. Takže i když jsou polohluší a poloslepí, i když mají záduchu, raději se hlásí na frontu. Ono je to pořád lepší, než být umučen hladem a mýdlovým roztokem do konečníku. I v kartáčové palbě je šance na přežití vyšší, než v péči doktora Grünsteina. Pan zastupitel za komunisty si asi myslí (stejně jako mnozí jiní), že neustálé opakování teze o krádeži 76 miliard korun z kapes občanů změní něco na objektivních faktech. Leč stejně, jako klystýr nevyléčí ani záduchu a dokonce ani slepotu, tak opakování nesmyslu nepromění obyčejnou hovadinu ve skutečnost.