Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, hlasoval jsem pro přerušení tohoto bodu, ale vzhledem k tomu, že k přerušení zatím nedošlo, dovoluji si také se zapojit do rozpravy k tomuto návrhu zákona. Dovolte mi, abych reagoval alespoň na některé věci, které tady v diskuzi zazněly, a vyjádřil se tedy meritorně k návrhu zákona, který předkládáme, s tím, že avizuji, že bych pak ještě na pokračování schůze příští týden doplnil své vystoupení a reagoval také konkrétně na dotazy, například pana poslance Stanjury, nebo některé další, které tady dnes zazněly. Prosím, berte to jako první část mého vystoupení k tomuto návrhu zákona. Jsem samozřejmě připraven ještě reagovat potom příští týden.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, k tomu, jakým způsobem vůbec došlo k tomu, že u nás tato regulace byla do legislativy zahrnuta. Nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli je problémem, který začal vyvstávat už v průběhu devadesátých let, a to zejména po příchodu nadnárodních maloobchodních společností do České republiky. Na trh v České republice postupně vstoupilo 15 obchodních řetězců. A ve vztazích mezi odběrateli a jejich obchodními partnery se začaly objevovat zcela nové postupy a zcela nové praktiky, které doposud v České republice realizovány nebyly. Tyto praktiky postupně sílily jak s úbytkem malých, nezávislých prodejen, tak i s nástupem velkých hypermarketů v období zejména po roce 2000.

K čemu docházelo? Pozdní splácení faktur. Platby na zařazení na seznam dodavatelů. Platba k narozeninám příslušného obchodního řetězce. Platba za reklamní akci či za umístění zboží na výhodnější místo v regálech supermarketu. Všechny tyhle věci se staly běžnou praxí v českém maloobchodním prodeji potravin a v řadě oblastí pokračují bohužel dodnes.

Dodavatelé přitom nemají proti tomuto jednání žádné možnosti obrany. A musím připomenout, že na evropské úrovni je tento fakt zdůrazňován opakovaně. Zatímco řetězec má zpravidla vždy na výběr z více dodavatelů obdobného zboží, pro řadu výrobců a distributorů potravin je smlouva s daným obchodníkem často existenční otázkou. A získání obdobných odbytových možností je v tvrdé konkurenci minimálně velmi nesnadné.

Po velmi dlouhých diskusích, které byly vedeny po mnoha pokusech, které byly podniknuty, se v roce 2009 podařilo prosadit poslanecký návrh, který směřuje k úpravě nekalých praktik řetězců, a to v podobě zákona č. 395/2009 o významné tržní síle, při prodeji zemědělských a potravinářských produktů.