Jiří Šolc, zastupitel za SLK a bývalý náměstek primátora k tomu uvádí: „Jan Korytář v zájmu svých politických zájmů opět skandalizuje své politické konkurenty, aniž by si pořádně kontrolní zjištění přečetl a zjistil, že nic z toho, za co bývalé vedení kritizuje, v kontrolní zprávě není.“ 

Byl to především Jan Korytář, kdo v této kauze nevídaným způsobem selhal a poškodil zájmy města. Veřejně totiž přiznal, že kontrolní zjištění bylo oprávněné, čímž jednak popřel veškeré dosud podávané námitky již nového vedení města a ztížil tím možnost města uplatnit je v odvolání. „Za svoji 15letou praxi jsem se s podobným vystoupením starosty, místostarosty či kohokoliv z vedení obcí nebo měst nesetkal. Tady je to o to horší, že se město Liberec, co se týče potápěčské věže, žádného pochybení při realizaci veřejné zakázky nedopustilo nebo je přinejmenším sporné. Ostatně i úřad regionální rady po celou dobu se všemi kroky města souhlasil, aby po několika letech svůj názor změnil,“ vysvětluje Michal Hron, zastupitel  za SLK a daňový poradce, který se na problematiku dotací specializuje.

Zcela nepochopitelné ovšem je, že se Jan Korytář a s ním zřejmě celá rada města rozhodli o městské peníze dál nebojovat. Uposlechli totiž výzvu úřadu regionální rady a dotaci vrátili, čímž dali kontrolorům za pravdu a zbavili se možnosti podat odvolání, případně se bránit u správního soudu nebo žádat o prominutí. „Od února letošního roku platí novela zákona o rozpočtových pravidlech, která dovoluje po provedené kontrole zjištěné chyby uznat a dotaci vrátit. Tím hříšník zamezí tomu, aby mu byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně a také penále. Na druhou stranu se tím zřekne práva na jakékoliv opravné prostředky. Tam, kde k pochybení skutečně došlo, je to dobré zjednodušení, to se však v případě potápěčské věže říct nedá. Tady se mělo město bránit,“ vysvětluje Michal Hron (SLK).