V období 2006-2013 mohla Česká republika získat pro svůj rozvoj až 797 miliard korun. Tato suma mohla být silným impulzem pro naši ekonomiku a celou společnost. Mohla, ale není. Výsledky čerpání krátce před koncem období jsou tristní. Ve zprávě Evropské komise srovnávající čerpání fondů v členských státech EU je naše republika hned po Rumunsku a Bulharsku suverénně nejhorším státem. Po 6,5 letech bylo České republice proplaceno pouze 32 procent, v některých zásadních oblastech, jako je třeba ochrana ovzduší, jsme nezvládli vyčerpat ani tři procenta naplánované částky. Na konci současného sedmiletého období není ještě vyčerpáno ohromujících 542 miliard. Tedy stejná suma, kterou Nečasova vláda vyjednala na celé nadcházející sedmileté období.

Přiznejme si, že šance, že tyto zbylé ohromné peníze zvládneme vyčerpat, se blíží nule. Největší problém není na straně Unie a regionálních programů, jak se nám neustále snažila vnutit Nečasova vláda, ale na straně našich ministerstev a programů, které spravují zde v České republice.

Ministerstvo životního prostředí už přiznalo, že bude muset vrátit do Bruselu šest miliard korun. Skutečná částka se však může vyšplhat až na 10 miliard.