Šrámek (ADS): A jak je to opravdu s řepkou? Jako se vším v Čechách, od extrému do extrému

16.05.2019 8:07

Uvedu vám to na příkladu. Naše rodinná farma řepku zásadně nepěstuje, nemusíme, i když má své místo v osevním postupu a v rozumné míře je zušlechťující plodinou. Máme rozvinutou živočišnou výrobu, téměř „jednu krávu na hektar“, a proto na polích máme převážně krmné plodiny pro naše zvířata.

Šrámek (ADS): A jak je to opravdu s řepkou? Jako se vším v Čechách, od extrému do extrému
Foto: archiv red
Popisek: Ing. Pavel Šrámek, MBA, poslanec Parlamentu ČR

Krmné plodiny, jako vojtěška, trávy nebo jeteloviny, mají pozitivní vliv na půdu, která tím lépe zadržuje vodu a při velkých vedrech se voda z půdy ani tolik neodpařuje, protože ji zadržuje neustále pokrytá půda a organická hmota v ní. Rovněž i citlivé komodity, jako například ovoce a zelenina, půdě prospívají. A to je ta správná zemědělská praxe, kterou naši předci ctili a stovky let provozovali. Nebyly tu proto v minulosti takové problémy se suchem a hlavně se zadržením vody v krajině, nikdy.

Tím, že jsme systémem dotací dramaticky snížili počet hospodářských zvířat a téměř zlikvidovali živočišnou výrobu, které máme na hektar 3x méně než v Německu a 6x méně než v Holandsku, se zemědělci vrhli na rostlinnou výrobu a pěstují především vysoce tržní plodiny. Jak už z názvu vyplývá, nejvíce za ně utrží peněz. Jednou z nich je vedle obilí i řepka, za kterou utrží zemědělec nejvíce. Ta je v rozumné míře prospěšná, ale ve velkém ne. Tím, že se používá i na výrobu biopaliv, se iracionálně zvyšuje plocha řepkou osetá. My v ADS jsme pro útlum biopaliv, to už je dnes přežitek a většina zemí od nich také upouští. Je to stejný nesmysl jako soláry. My budeme v Evropském parlamentu podporovat hlavně živočišnou výrobu a pěstováni citlivých komodit jako například ovoce, zeleninu a brambory. Musíme zásadně změnit systém dotací s cílem vrátit naše pole do podoby alespoň jako před 30 lety, nebo před 70 lety. Jinak naše krajina vyschne. Místo půdy s bohatou organickou hmotou z hospodářských zvířat a velmi pestrou skladbou plodin budeme mít pouště a polopouště. Musíme do půdy dostat právě organickou hmotu na zadržení vody při deštích a udržet ji v ní. Tak to funguje v naprosté většině zemí EU.

Tedy s řepkou je to jako v tom starém moudru: „Víte jaký je rozdíl mezi lékem a jedem? V množství. V malém léčí, ve velkém zabíjí.“ Vše je třeba dělat s mírou, hlavně v přírodě, která nic neodpouští, a používat zdravý selský rozum. Neřešit jen „rychlý prachy“ a okamžitý výnos, ale myslet na budoucnost našich dětí, a tedy i našich polí. Peníze na podporu biopaliv dejme na podporu živočišné výroby, citlivých komodit a hlavně do podpory výroby a zpracování českých a regionálních potravin. Soběstačnost ve výrobě potravin stále klesá, už jich dovážíme přes 50%, i v tom jsme v Evropě bohužel šampioni. Velcí zpracovatelé soběstačnost nezvládají, jak je vidět, musíme podpořit i malé a střední zpracovatele, a to rychle a dramaticky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hejtman Grolich: 15 milionů na domácí hospicovou a paliativní péči. Protože to je důležité

20:18 Hejtman Grolich: 15 milionů na domácí hospicovou a paliativní péči. Protože to je důležité

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke smrti a umírání.