Babička sedí s vnoučkem na terásce chaty. Dívají se přes údolí na lesy a na silničku, která vede do Chudenic. Letní slunečný den, ptáci zpívají v korunách ovocných stromů.

Zdálky uslyší hřmot, jaký v té klidné oblasti a lesích nikdy nebylo slyšet. Zvedají se, aby lépe viděli, co se děje.

Od Klatov se po silnici valí kolona tanků a nákladních aut plných vojáků. Babičce, která zažila válku, proběhne hlavou: „Okupace…“ Se slzami v očích a s obavami usedá na lavici a vnoučka přivine blíž k sobě.

Normalizace – posílení moci

Normalizace byla důsledkem srpnové okupace Československa Sovětskou armádou a vojsky Varšavské smlouvy v rámci „bratrské pomoci“.

Aktivní odpůrci proti okupaci byli vyhazováni z práce. Nebylo jim dovoleno cestovat, a to ani v rámci socialistického bloku. Dětem nebylo umožněno studovat. Mnohé rodiny byly sledovány Státní bezpečností. V rámci RVHP byly ještě striktněji určeny oblasti, co která země smí nebo nesmí produkovat. Centrální plánování zcela zničilo jakékoli snahy o decentralizaci a možný návrat živnostníků.