Děkuji za slovo. Pane předsedo, já bych poprosil, abyste svolal mimořádné grémium, čas nechám na vás, abychom vyřešili to, co se stalo před chvílí, aby se to neopakovalo. (Myšleno vyvedení poslanců Volného a Bojka z jednacího sálu.) Jediná šance je, že snížíme publicitu. Myslím, že těm inkriminovaným kolegům jde jenom o to, aby dostali publicitu, a jediné, co můžeme udělat, abychom tím netrpěli my všichni ostatní, že přijmeme taková opatření, aby ta možnost publicity byla co nejnižší. To není o žádném svobodném informování. Já nevím, komu započteme náklady na kampaň za to, co se tady stalo. Já bych to někomu připočetl, protože pokud chceme být spravedliví, tak by to tak bylo. Jinak se to bude opakovat dnes a denně, každý den několikrát, a nás tady 160 nebo 170 nebo kolik bude čekat a budeme přihlížet tomu, jak si to fotí a jak o tom píšou novináři, a o nic jiného nejde. Já prosím, abyste někdy v nějaký rozumný čas svolal grémium, abychom se společně poradili, jak toto snížit na minimum, úplně se to vyloučit nedá. Myslím, že to je jediná šance, jak se takovému chování dá opakovaně zabránit, abychom tady neměli co půl hodiny tu samou scénu. Děkuji. (Potlesk napříč sálem.)