Děkuji za slovo. Nejdřív krátká reakce na to, co zrovna zaznělo z řečniště. Já s tím v zásadě souhlasím, že ať nastavíme jakýkoli systém, tak vždycky se najde někdo, kdo to zneužívá. Škoda, že paní poslankyně Valachová stejný argument nepoužívala u krizového zákona, jak jsme jednali o těch pokutách, kdy mnozí z nás říkali, že drtivá většina společnosti to zdržuje, a nějaká menšina... A k tomu se navrhují drakonické sankce. Takže sociální demokracie popírá sama sebe. V jednom případě je pro to, abychom řešili to zneužívání, drakonické sankce, v druhém případě říká, že se nemáme zabývat možným zneužíváním.

Pojďme ale k tomu návrhu zákona. Tak za prvé, proč jsme se dneska vlastně sešli. Musíme to pojmenovat a musíme se k tomu vrátit. Sešli jsme se díky politické aroganci paní ministryně, kdy ten zákon mohl být schválen minulý týden. Mohl být schválen. Senátní verze byla komfortní, myslím si, že řešila ten problém, byla domluva se sociálními partnery. Já mám takovou informaci, že těch 370 korun navýšení byla domluva se sociálními partnery. To byla připravená akceptovat většina Poslanecké sněmovny, to získalo většinu v horní komoře v Senátu, Senát vlastně předjímal prodloužení karantény ze sedmi na čtrnáct dnů - i toto ten návrh obsahoval. Paní ministryně ovšem propašovala do této dohodové (nesrozumitelné) věci dlouhodobé body socialistického programu, které vůbec neodpovídaly stavu legislativní nouze, a vlastně zneužila ten institut. Já respektuji, že levicová strana má takové body v programu, nechci polemizovat o tom, jestli je to dobře, nebo špatně, máme jiné názory. Ale v těchto dnech a týdnech navalovat další a další byrokracii na hlavu nebohých zaměstnavatelů bylo prostě špatně, paní ministryně to nebyla ochotná akceptovat a vedla vládní většinu neomylně do zdi, až do té zdi narazila. Pak tady emotivně pokřikovala - co jste si vy, kteří jste nehlasovali pro její geniální přílepky, dovolili. - To je třeba si říct, proto se k tomu vracíme.

A jak paní ministryně s námi pracuje. S námi poslanci a senátory. Tak protože jsem věděl, že to jde na vládu, tak jsme si včera stáhli materiál z eKLEPu, který paní ministryně předkládá na vládu. Je to úplně něco jiného, než projednáváme dnes. Ale úplně něco jiného. Paní ministryně v devět vystoupí na tiskové konferenci, s šarmem sobě vlastním oznámí - zítra to schválí Sněmovna, pozítří Senát, já jsem to zachránila. - Ale tak to přece není.

Já mám pár konkrétních dotazů a chtěl bych, aby mi paní ministryně odpověděla, abychom věděli, na základě čeho se vlastně budeme rozhodovat. Myslím si, že ten úmysl motivovat lidi, aby nepodceňovali příznaky, aby byli ochotni, pokud mají příznaky, absolvovat karanténu, je správný. O tom se vlastně nepřeme. Ale sociální demokraté tady opakovaně vnáší dilema, které nikdo jiný nevnáší, a pořád říkají - buď zdraví, nebo výdělek. Já jsem neslyšel nikoho kromě sociálních demokratů, že by takhle postavil debatu o těchto návrzích zákona. Myslím si, že to je špatná otázka, že takhle to proti sobě nestojí. Podle mě musíme zabezpečit totiž obojí pokud možno obecnými pravidly, aby pokud možno jsme ochránili ty, kteří potřebují chránit, a současně abychom řešili ekonomickou situaci těchto lidí, aby měli motivaci chránit sebe a své příbuzné. To nikdo nezpochybňuje, tak, prosím, neříkejme, pokud máme někdo jiný názor na konkrétní řešení, že tady někdo říká - buď výdělek, nebo zdraví. Tak to prostě není.

A ten konkrétní dotaz, protože bohužel v tom materiálu to není. Já bych chtěl po paní ministryni, jestli by nám mohla říct, určitě dělali podrobné výpočty, aby nám porovnala konkrétní dopady na konkrétního člověka, který má jít do karantény. První případ průměrná mzda a druhý případ medián, což je skutečně polovina. Takže já jsem měl na mysli průměrnou mzdu a medián a poprosil bych paní ministryni, kolik by takový člověk dostával podle senátní verze, kterou v pátek Sněmovna odmítla, kolik by dostával podle této verze, kolik by dostával podle verze 90 % denního vyměřovacího (základu) a kolik podle verze 80 %, abychom věděli, o jakých konkrétních částkách mluvíme, o jakém rozdílu mluvíme.