Do širokého povědomí se po celém světe dostalo hnutí Black Lives Matter po zabití George Floyda  v Minneapolis dne 20. května 2020.  Zásah policisty Dereka Chauvina byl zcela jistě nepřiměřený, především tím, že klečel Floydovi na krku osm minut. Je správné, že byl policista propuštěn ze služby a bude potrestán dle míry provinění, které musí rozhodnout nezávislý soud. Je potřeba na začátek říci, že se jedná o zabití, nikoliv vraždu, neboť zákon jasně kvalifikuje vraždu pouze pokud je tam úmysl. Je potřeba si též položit otázku, proč byl zákrok tak tvrdý, že došlo k úmrtí? Ti, kteří heroizují George Floyda zapomínají zmínit, že byl recidivistou a odpykal si pět let za ozbrojené loupežné přepadení v texaském Houstonu v roce 2009. Navíc byl při zatýkání v osudný den pod vlivem omamných látek a opakovaně odmítal poslouchat pokyny policistů. Je nezpochybnitelné, že pokud mají policisté podezření na spáchání trestného činu, tak podezřelí je povinen spolupracovat. Tento incident vyvolal vlnu nepokojů po celých spojených státech a hnutí Black Lives Matter využilo smrti Floyda k výtržnostem, násilí a nenávisti.

Black Lives Matter vzniklo v roce 2013 jako odpor vůči západní demokracii a západnímu způsobu života. Jejich ideologie spojuje progresivizmus, liberální extremismus a především hlubokou nenávist vůči lidem s konzervativními názory, zvláště pak vůči bílému, heterosexuálnímu muži, který se hlásí ke konzervativním hodnotám. Lze je rozdělit mezi ,,pěšáky“ a ,,důstojníky“. ,,Pěšáci“ se dopouštějí teroristických činů v ulicích, kde útočí na policisty, zastánce konzervativních hodnot a sochy významných historických osobností typu George Washingtona, Thomase Jeffersona, Ullyssese Granta či Winstona Churchilla.  Tyto útoky poukazují na naprostou absenci znalostí vlastní historie, neboť generál a 18. prezident USA Grant byl nejvýznamnějším vojevůdcem v občanské válce na straně Unie, která bojovala  za zrušení otroctví. BLM tedy nenávidí i toho, kdo bojoval proti otroctví. Že to zní absurdně?  To nevadí, tato sekta totiž nenávidí vlastenectví, hymnu, vlajku, Otce zakladatele, policii, armádu, republikány, lhostejno, zda tím ubližují slušným lidem nebo i těm, kteří pro ně v minulosti mnohé udělali, jako Ullysses Grant. Zatímco  ,,pěšáci“ rozpoutávají peklo v ulicích, tak sofistikovanější, vzdělaní ,,důstojníci“ pronikli do politiky, byznysu a na univerzity. Jsou sice v oblecích, hovoří vybraným jazykem, mají osvojené společenské chování a na první pohled je nic nespojuje s násilnými ,,pěšáky“ v ulicích. O to jsou ale nebezpečnější, protože výtržnosti se dají potlačit pořádkovou hlídkou a v krajním případě armádou. Nicméně myšlenky a akademické či politické debaty už lze potlačit pouze protiargumenty, které ovšem nemají v této společnosti prostor. Nikdo si nedovolí polemizovat na akademické půdě nebo v miliardových společnostech o BLM nebo je dokonce kritizovat, protože to může znamenat okamžité propuštění, v lepším případě pouze zaražení kariérního postupu. Příkladem může být bývalá děkanka jedné z fakult University of Massachusetts Leslie Neal- Boylanová, která uvedla na sociální síti  ,,Everyones Lives Matter“ (na všech životech záleží) za což byla vedením univerzity propuštěna. A nejedná se o ojedinělý případ.  Univerzitní prostředí, Demokratická strana a vedení velkých společností, je tak ovlivněno Novou levicí, progresivismem a vede třídní boj, ke kterému využívá již zmiňované ,,pěšáky“. Je to typický příklad diktátorů ,,Kdo nejde s námi, jde proti nám“.  Těmto nenávistným kazatelům ,,správných myšlenek a absolutního dobra“ nevadí pouze jejich odvážní kritici, ale i ti, kdo je nepodpoří dostatečně nahlas. Evokuje to nekonečný potlesk po Stalinovo projevech, kdy se každý bál přestat jako první, potlesk tak trval dlouhé minuty, stejně jako nadšený lid KLDR při pohledu na vůdce Kinm- Čong –una. Ten, kdo neprojeví dostatečné nadšení je potrestán nebo zmizí. Podobně jsou kritizováni a sportovci, kteří odmítnou před utkáními pokleknout na vyjádření podpory této sekty.