Stabilizace společnosti podle Zemana

Miloš Zeman během návštěvy Kazachstánu chválil hospodářský zázrak a obdivoval stabilitu kazašské společnosti. Když mluvil o společenské stabilitě, vysloveně požádal české novináře, aby nebyl interpretován jako v Číně. Nejsem novinář, zákaz se mě netýká, proto interpretovat zkusím. Stabilizovaná společnost je ta, jejíž lid se během státních svátků neshromáždí s červenými kartami, neskanduje „Demisi!“ a další hanlivé požadavky na adresu svého prezidenta, nepíská, když on mluví, nehází na něj vajíčka, rajčata ani jiné předměty, a pokud se něco takového stane, v televizi to nikdo neuvidí a noviny o tom nenapíší. Ty dotyční prostě zmizí, jako kdyby ani neexistovali.

Z tohoto hlediska jsou tři asijské země (Čína, Kazachstán a Tádžikistán), které již Zeman navštívil, bezesporu dobře stabilizované společnosti. Ještě lépe je stabilizována Severní Korea, ale to je jako vzor naprosto nedostižná. Zeman doufá ve světlo z Východu; z asijské perspektivy by Česko rozhodně potřebovalo trochu „stabilizovat“, hlavně tu pražskou lumpenkavárnu, studenty, novináře, obyvatelé velkých měst… Seznam nestabilizovaných je tak dlouhý, že se Miloši Zemanovi vůbec nedivím, že se v kazašské Astaně trochu politoval - jako svůj mezi svými. Při slavnostním přípitku na česko-kazašské vztahy si posteskl na rizikovost profese prezidenta, že „se pohybuje mezi pyrotechnikem a kaskadérem.“ Ano, Zemanova zahraniční politika se opravdu svými efekty a výsledky podobá cirkusu s ohňostrojem. A proto doufám, že prezidenta doprovází zkušený hasičský sbor. Miloš Zeman si skutečně rád hraje s ohněm.