Ale možná, že se vám to líbí. Pak ovšem patříte mezi ty fajnšmekry, kteří ponejvíce holdují přeborům ve skoku do řeči, v kteréžto disciplíně se nedostižný Václav vypracoval k virtuóznímu mistrovství. Fajnšmekry, kteří žijí v představě, že rozhodčí je na hřišti tou nejdůležitější postavou, zatímco na samotných hráčích až tak moc nezáleží. Fajnšmekry, které vlastně ani tak moc nezajímá, co si ti pozvaní nedůležití aktéři myslí a co budou povídat, neboť v neděli nemohou dospat, aby zvěděli, co objevného bude po poledni kázat Václav, neboť potřebují vědět, o čem si celý příští týden mají povídat.

Tuto neděli to bylo v atletickém kladivářském sektoru, odkud Česká televize tuhle nevšední podívanou vysílá, obzvláště výživné. Proč? Protože agitátor Václav ve svém dobývání dalšího dna nasadil ještě vyšší obrátky než obvykle. Huráevropanství, zbožnění Bruselu a eurohujerství už je málo, a tak Václav přepnul na adoraci euronáckovství a eurofašounství.

Pod oblíbenou dezinformační falešnou vlajkou (v anglicky mluvících zemí známou jako „false flag“) a v těsném závěsu za šíleným Kundrou z nerespektovatelného Respektu si i on osvojil dobrodružnou špionážní vyprávěnku a ruském agentovi, jenž přicestoval do Prahy s ricinem v čemadáně, aby ze světa sprovodil tři naše statečné komunální politické reky, kteří ještě třicet let po konci studené války hrdinně bojují s komunismem, což na sebe vzalo podobu jejich soukromé zákopové války s širou Rusí. To byl první díl. V díle druhém, nazvaném „Impérium vrací úder“, se nyní pod ochranou čučkařů z Bisky schovávají kdesi pod postelí.