Nám, televizním poplatníkům, kteří jsme ke způsobu, jakým na Kavčích horách televizní vysílání provozují, kritičtí, tím velmi usnadňují práci. Není totiž třeba se příliš namáhat s poukazováním na všechny ty nešvary, selhání a podpásovky, kterými nás z veřejnoprávní obrazovky zásobují, stačí se posadit do křesla a točit rukama mlýnek, neboť šílená Nora pracuje za nás.  

Až se jednou do naší země navrátí normální poměry, čehož důsledkem bude i to, že na žurnalistické fakultě převáží lidé, kteří mají všech pět pohromadě, stane se magazín 168 hodin, vlajková to loď publicistiky ČT, součástí osnov výuky novinářských adeptů jako odstrašující příklad, jak se televizní žurnalistika opravdu, ale opravdu nemá dělat. Dva příklady z poslední doby:

168 hodin, 1. 5. 2022. Na denunciační kampaň, kterou proti docentu Miroslavu Ševčíkovi v souvislosti s volbou děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze rozjel server Seznam Zprávy a za kterou by se nemuselo stydět ani Rudé právo v dobách své největší slávy, úspěšně navázala propagandistická Česká televize v čele se šílenou Norou. Ševčík byl vymáchán, popliván, znectěn, pes by od něho kůrku nevzal. Hnedle 13, slovy třináct, mluvících hlav nalilo Ševčíkovi na hlavu všemožné pomeje. Že by snad dostal slovo také někdo z opačného názorového břehu, třeba někdo z akademického senátu, který Ševčíka zvolil děkanem jednomyslně, nepřipadá při tomto způsobu provozování žurnalistiky v úvahu. (A propos, soudružko redaktorko Zuzano Černá, Trikolora není hnutí, ale politická strana.)