V úvodu připomněla, že toto odvolání se v dubnu 2003 odehrálo v režii tehdejší vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie Svobody a pod taktovkou Vladimíra Špidly. 

Zcela nevídaným způsobem se redaktor Luboš Rosí opřel do České televize, když porovnal, jak obrovský prostor veřejnoprávní televize této kauze věnovala na samém počátku, včetně mnohahodinového přímého televizního přenosu odvolávání rady ve sněmovně, a v dalších letech, kdy se začalo ukazovat, že všechno bylo a je jinak, pak svoji zpravodajskou i analytickou roli zcela zanedbala.

Reportáž rovněž vystavila na pranýř bývalého předsedu vlády a předsedu ČSSD Vladimíra Špidlu, který svým nezákonným postupem způsobil škodu velkého rozsahu, jež po skončení všech soudů činí takřka 40 milionů korun. Byl to opravdu tristní pohled na koktajícího bývalého eurokomisaře, který se opět vymlouval, že radu tenkrát odvolat musel, neboť to navrhla sněmovna. Pohotový Rosí mu ovšem připomněl, že v jednom z rozsudků téhle kauzy se píše, že předseda vlády návrhu sněmovny, který nesplňuje příslušná zákonná kritéria, vyhovět nemusí, ba ani nesmí, neboť takový postup předsedu vlády ponižuje do role pouhého pošťáka poslanecké sněmovny. Přímé odpovědi na otázku, zdali by způsobenou škodu neměl uhradit, se nejlépe placený český důchodce vyhnul.