Neřekl, že je součástí historie či reality, ale identity.

Všichni se shodneme na tom, že migranti musejí dodržovat naše právo, i když se to vždy nedaří na sto procent. Naše evropská identita je ale něco víc než zákony – týká se i kultury, postavené na svobodě projevu. Jeden italský učitel nedávno zakázal zpívat koledy, aby vyhověl muslimům. Ve Francii někteří ředitelé škol pro jistotu vyřazují vepřové z jídelníčku, na řadě britských škol vznikl odpor proti výuce občanské výchovy a lidských práv. Pokud je islám skutečně součástí naší evropské identity, pak ovšem konají správně. Pokud není, máme něco zásadně pokřiveného v chápání vztahu většiny a menšiny.

Jeden ze zakladatelů poválečné evropské spolupráce Jean Monnet na otázku, jak vymezit Evropu, řekl: Evropa je tam, kde jsou kostely. Jsou země, kde se to dnes nesmí říkat.

Donedávna mi přišlo jako omílaná fráze, že evropská civilizace stojí na třech pilířích: římské právo, řecká filosofie a křesťanství. Díky křesťanství – a to mnozí socialisté rádi zapomínají - máme systém lidských práv, vycházející z úcty ke každému jednotlivci, na což navazuje např. rovnost mezi muži a ženami.