A týká se to i médií, kde se stále objevují objevné zprávy o tom, že Blanka bude stát peníze i po svém otevření – třeba za osvětlení či údržbu. Pro jejich autory mám jedinou otázku: když si postavíte dům, žijete v něm pak po tmě a necháte ho zchátrat, až spadne?

Pro propagátory permanentní nenávisti mám pro změnu pár faktů, protože každý jistě máme právo na vlastní názor, ne však na vlastní fakta. Tedy: Blankou projede denně 70 000 aut, zhruba stejně jako po Nuselském mostě; tato auta evidentně zmizela z pražských ulic, čímž prokazatelně ulehčila nejen dopravě, ale i Pražanům. Blanka navíc stáhla auta i z přeplněné magistrály i nábřeží města, tedy samotného historického centra, jemu intenzivní doprava škodí nejvíc. Ano, na Smíchově, v Dejvicích či na Břevnově doprava kvůli vjezdu do tunelu zhoustla, ovšem jen nepatrně: například v tolik kritizované oblasti ulice Jugoslávských partyzánů se počet aut po otevření Blanky zvýšil ze 14 000 na 15 000, tedy o pouhý tisíc. Dopravní zácpy se tu ovšem stejně jako jinde tvořily už před zprovozněním Blanky, takže tunel za ně určitě nemůže. Paradoxně za ně může nedokončení městského okruhu, které stále vázne i kvůli aktivistům, kteří nyní kritizují dopravní zácpy.

Tato ironie samozřejmě nikdy neskončí: věčný odpor proti Blance, městskému okruhu i dalším stavbám zlepšujícím kvalitu života v Praze totiž bývá jediným politickým programem těchto aktivistů, a ti se o něj nepřipraví ani v zájmu více než milionu Pražanů. Nyní například tvrdí, že Blanka připravila město o veřejný prostor a zastavila jeho rozvoj. Opak je znovu pravdou: díky Blance projede jen holešovskou Veletržní ulicí o 50 procent aut méně, takže ji městská část nyní rekonstruuje a rozšiřuje pro chodce, aby z ní vznikl tradiční městský bulvár. Podobný rozvoj života od aut k lidem umožní stažení dopravy pod zem i jinde.