Nakonec přes veškerou méně či více opodstatněnou oponenturu, resp. opoziční obstrukce o zavádění elektronické evidence tržeb (EET) vládní návrh zákona o EET prošel. Poté, co projde senátem a podepíše ho prezident, nastoupí sedmiměsíční lhůta, v rámci které proběhne technický test celého systému. S ohledem na tyto a některé příp. úpravy by měl zákon nabýt účinnosti do konce r. 2016. 

Technická stránka věci, ač jistě není jednoduchou záležitosti, má podle názorů odborníků na tuto problematiku řešení, ba dokonce se v rámci její realizace ušetří. Co to znamená? Zčásti totiž bude EET realizována přes dnes fungující automatizovaný daňový informační systém (ADIS). Na této úrovni se proto EET „potká“ s Daňovým portálem, Daňovými informačními schránkami, spisovou evidencí, evidencí kontrolních úkonů, tzn. důsledné využití možností ADISu. „Radost“ zastánců EET se tedy ještě posiluje o to, že původně plánovaných 1, 2 mld. Kč na vybudování a prvních pět let fungování se sníží údajně o 250 mil. Kč.[1]Uvažujeme-li proto v rámci obecných a technicky nezbytných předpokladech, s nimiž se tak či onak musí v zárodku „popasovat“ stát, neznamená to, že problémy nenastanou. Samozřejmě nastat mohou na úrovni „celostátního“ fungování systému a mohou i na některých jeho jednotlivých úrovních. Výpadky systému jako všeho, co je tzv. zasíťováno vyloučit nelze nikdy. S problémy se mohou potýkat také jednotlivci na úrovni funkčnosti a fungování zařízení, které jsou nezbytné pro připojení se do systému EET – od smartphonů po technicky náročnější el. pokladny. Jaká jsou v případě výpadku internetu řešení? I přes přerušení spojení s finanční správou bude možné i bez speciálního kódu účtenku vystavit. Po opětovném připojení bude muset podnikatel/živnostník o tržbě informovat do 48 hodin po její realizaci. Na první pohled téměř vše jasné a řešitelné. Min. tedy po technické stránce, snad …

P. S. zbytek se doladí.