Že o peníze jde často až na prvním místě, se přesvědčujeme nejen přímo, ale i nepřímo, např. když si přečteme, že Pro české děti peníze nejsou, ale pro imigranty ano?, podivuje se Zeman[1]. Vybavuji si, že část léta spojená s prázdninami bývá označována také jako „okurková sezóna“. Tedy – že kromě „okurek“ asi nic moc děním nehýbe. Prezidentovo tlumočené vyjádření vedle mnoha dalších, podobných jistě emoce a vášně rozdmýchal náležitě[2]. Od doby, co posiluje vláda virtuální reality, jíž jde vinit z čehokoliv, stejně jako obvinit kohokoliv z toho nejhoršího zločinu a nejlépe již záměrů jej spáchat. Veřejný prostor je v časech okurkových sezón bičován vším, co jakoby nám bylo potřebné a žádoucí. Přitom jde většinou o to, zda „udržovat Ferdu a Tondu u vesla“ a nechat se jejich eskapádami ohlupovat dál, vykřikovat na náměstích poněkud zavádějící hesla, „komu že ty Čechy patří“ a rozesílat po internetu ústy toho nebo onoho politika „pravdy“ o uprchlících, kterak tomu nebo onomu vyhrožují nebo přímo uřezávají hlavu, znásilňují, nejlépe včetně zaručených foto. Ano, veřejné mínění, zejména tzv. většinové, jemuž je přeci třeba v zájmu volebních referencí a mediální popularity „naslouchat a hlavně mu jít vstříc“, se právě v těchto časech přímo nabízí. „Zlo je chytlavé“, tvrdím a pokaždé, když se opakuji, mám stále méně vůle svůj - možná zobecňující výrok – mírnit. Faktem ale zůstává, že podobně bičované nálady, k nimž také prezident sám nebo ústy svých mluvčích sahá v této atmosféře propukající nenávisti a (zatím) blíže nespecifikovaného úsilí o to, rozpoutat „válku všech proti všem“, se daří. Pravdou však také je: když proti všem, kdo pak zůstane tzv. před závorkou, tedy ušetřen, aby dál lidstvu prokazoval „dobrodiní“, a jistě jen v dobré víře pomáhal s jeho obrodou?

Zmíněná pomoc českým dětem a ne - pomoc těm jiným např. dětem uprchlíků, protože ti, světe div se, podle podobných názorům jako u prezidenta, mají také děti a ty se nebudou ve svých potřebách, zájmech a přáních lišit od těch českých, pobuřuje prezidenta a některé další.

Přesto snad chápu záměry těch, co zřejmě včetně prezidenta svými vyjádřeními a postoji „vysílají“ podobné signály. S jistou nadsázkou se chce zmínit: „Nemaje, co říci, činil tak mnohými slovy.“ A tak někteří politici u nás nedělají nic jiného.