Bez nich by přitom stát nemohl dostat těm nejzákladnějším závazkům, které má vůči občanům. Řešení přitom existuje, ale vypadá to, že na vládní úrovni zatím chybí vůle cokoliv zásadně měnit.

Nedostatek zdravotních sester je samozřejmě velkým problémem všude. „Situace v neziskových organizacích je však mnohem horší než v nemocnicích i příspěvkových organizacích. Nemohou-li své sestry udržet státem, kraji či městy vlastněné nemocnice, jak to mají dokázat charity, diakonie a jiné charitativní subjekty,“ ptá se velmi oprávněně ředitel Charity v Hlučíně Lukáš Volný.

Často se podle něj hovoří o zájmech pacientů a všichni se těmito proklamacemi zaštiťují. Ale v praxi vítězí spíše zájmy zdravotních pojišťoven. Jak jinak vysvětlit, že všemožné regulace způsobují např. v oboru 913 (jedná se třeba o zdravotní péči v domovech pro seniory či v domovech se zvláštním režimem) situace, kdy péče, která byla skutečně vykonána, je pojišťovnami uhrazena jen částečně. Nebo se vymýšlejí pravidla tak, aby nemusela být uhrazena vůbec. Vzorce, jimiž se vypočítávají konečné úhrady za péči, jsou spíše absurdním nástrojem, který jen velmi špatně zakrývá umělé regulační mechanismy.