Je celkem přirozenou lidskou reakcí strach a obavy z neznámého. Ještě pochopitelnější jsou obavy z fenoménu, kterému již mnoho let média přidávají všechny možné negativní konotace. Asi se nikdo nemůže divit skutečnosti, že se lidé obávají náporu uprchlíků poté, kdy jsou prakticky denně již po řadu let konfrontování s neustálými negativními zprávami na téma přistěhovalců z asijských nebo afrických zemí. Toto semeno obav skutečně klíčí již dlouhou dobu na základě problematických událostí ve světě, které jsou spojeny právě s kulturním prostředím, ze kterého pocházejí dnešní uprchlíci. Obavy mají z tohoto úhlu pohledu celkem racionální základ a není možné je přejít bez povšimnutí.
Na druhou stranu tyto obavy dávno přerostly rozumnou mez a v tuto chvíli bychom mohli situaci označit za paniku. Tato situace, bohužel vyvolává skutečnou rasovou a náboženskou nesnášenlivost až nenávist. Jakmile ovšem začneme být zahlceni strachem do této míry, pak už nám nezbývá místo pro racionální řešení. Extrémní volání po násilném uzavření hranic a možná i horších opatřeních je právě projevem paniky. Naše civilizace učinila již řadu historických zkušeností, že násilí není nikdy vhodné řešení jakéhokoliv problému a vždy existuje řešení lepší.
Na jednu stranu je pro nás lidsky a kulturně nepřijatelné uzavřít hranice a domívat se, že můžeme zbytek světa nechat za nimi. Nemáme jinou možnost než pomoci těm, kteří to potřebují. Koneckonců v této myšlence tkví samotná podstata našeho kulturního prostředí. Na druhou stranu není možné vzít na sebe větší úkol, než jsme schopni splnit. Tedy v první řadě je potřeba poučit se z chyb, které se udály v minulosti a vyhnout se jim. Samozřejmě je také potřeba zvážit naše možnosti a podle toho zvolit strategii pomoci, která opravdu pomůže.
Nemá smysl zde vytvořit tábory, kde budou lidé živořit naprosto bez zajištění základních potřeb. Z takových seskupení se časem vytvoří ghetta, kde se pak právo většinové společnosti stane nevymahatelné z prostého důvodu. Představitelé zákona nebudou mít respekt a podporu elit dané komunity a v průběu času se vymkne veškeré kontrole. Komunita si pak zvolí vlastní vůdce a bude dodržovat vlastní pravidla. Bude se držet do posledního detailu kulturních zvyklostí svých domovských zemí, protože nebudou mít příležitost poznat jiné vzorce chování. Toto je přesně jev, jehož důsledky můžeme pozorovat v západní Evropě a právě toho se tak obáváme.
Existuje tedy způsob, jak vyřešit tento problém bez morálního konfliktu s vlastními hodnotami? Určitě ano, ale je nutné vyhnout se slepým uličkám, které jsme již ověřili, že jsou slepé. Je nutné podívat se na celou záležitost beze strachu, ale také bez růžových brýlí.
V každém případě je nutné sjednotit systém sociální pomoci azylantům ve všech zemích v rámci EU tak, aby pro ně nebyly některé země zajímavější, než jiné.
Je nutné zajistit lékařská vyšetření pro prevenci šíření chorob.
Určitě je potřebná evidence příchozích a zjištění nejdůležitějších údajů. Tento proces není vhodné nijak zpochybňovat. Podle výsledků těchto řízení pak můžou imigrační úředníci rozhodnout, zda tento člověk je problematický nebo zda tu může zůstat. V případě problematických jedinců je určitě možné využít právo navrácení těchto lidí do země odkud přišli.
Nepochybně je nutné zabývat se otázkou, jak se vyhnout vytvoření sociálně vyloučených skupin, které je prokazatelně nežádoucí. Pro vyřešení této situace je bezpodmínečně nutné nalézt cesty jak tyto jedince integrovat do naší společnosti. Prostřednictvím vhodně organizovaných akcí by mohli tito lidé, kteří přijdou do naší země z odlišného kulturního prostředí poznávat naši kulturu přes naše seniory, kteří žijí často osaměle a velmi často vítají příležitost komunikovat s kýmkoliv, kdo má na ně čas. Takové spojení může být přínosné pro obě strany, jedna se naučí jazyk a druhá se může podělit o zážitky ze svého minulého života, které nemají komu předat.
Je to samozřejmě jen příklad za všechny. Existuje nepochybně mnoho způsobů, jak tito lidé mohou obohatit nás a my je. Je jen potřeba je začít hledat. Nalézt, připravit a realizovat.
Mgr. Šárka Tesařová
členka místní rady
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
