Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl při této příležitosti dívat dopředu a trochu smířlivě za předpokladu, že ty barikády na obou stranách se začnou zmenšovat a začneme se trochu poslouchat. A teď nemyslím barikády, které bych budoval já a pan ministr, ale myslím v tom světě tak trochu jakoby hospodářskoekologickém, jestli bych si mohl dovolit to tak nazvat.
Naši zemi jistě čeká modernizace jednotlivých odvětví. A bavíme se tady na obou barikádách např. o energetice. Každý má možná trochu jiné vize, jak by měla vypadat energetika budoucnosti. Ale i kdyby se naplnila jakákoli vize, i když nakonec myslím, že to bude muset být nějaká, na které se dohodneme, která bude rozumná, hospodářsky výhodná, přinese zlepšení životního prostředí a bude sociálně únosná, tak i kdyby to byla jakákoliv, tak bude bez debaty vyžadovat velmi zásadní investice do energetiky. A jestliže mluvím o investicích, tak aby mohly být realizovány v nějakém rozumném čase, tak k tomu potřebujeme mít systém, který to dokáže nějak úředně zpracovat tak, aby to vyhovovalo všem společenským požadavkům včetně životního prostředí, ale aby bylo realistické takové investice plánovat, aby mohly mít i své návratnosti.
Myslím si, že jsme si teď vyzkoušeli na té dopravě, na dopravní infrastruktuře, že to není tak snadné. A jakoby ve stínu jsou investice v energetice. Ony probíhají, ale probíhají velmi těžce. Například z mnoha důvodů odborných, které tady nechci rozvádět, měníme vysokonapěťovou síť z 200 kV na 400 kV ve stejné trase. Víte, jak dlouho trvá vyměnit 200 kV na 400 kV ve stejné trase? Deset let. Je to normální? Jak jsme se svázali do nějakého kozelce nebo do nějaké svěrací kazajky pravděpodobně trochu sami s přispěním Evropské unie. Dovedete si představit, co by to znamenalo, stavět nějaké nové trasy? To je pro každého téměř nepředstavitelná záležitost.
My tady jsme v období, kdy energetika je v rámci zemí Evropské unie více provázána. Řešili jsme v energetice spoustu situací, které byly dramatické pro české občany a český průmysl z hlediska investic, které uplatnili někteří sousedé, mám na mysli zvláště Německo, mám na mysli období, kdy oni výraznou část svých energetických zdrojů nahradili větrnými či solárními elektrárnami, které jsou závislé na počasí, tedy když fouká a hodně svítí, tak ta elektrická energie jde tou cestou nejmenšího odporu podle fyzikálního zákona a tedy když se má tato elektrická energie v Německu dostat ze severu na jih, tak jde přes Českou republiku a ohrožuje stabilitu sítě v České republice. My jsme k tomu nuceni investovat z peněz příslušné firmy, tedy České přenosové soustavy, což je stoprocentně vlastněná firma státem, zaplať pánbůh za to, velké peníze do toho, abychom takové situace zvládli, abychom byli schopni udržet energetickou síť v nějaké rovnováze. I některé z těchto investic vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí, tzn. EIA a samozřejmě s provázaností na stavební zákon je nezbytné a důležité, aby to harmonizovalo.
Chceme stavět další blok v Dukovanech či v Temelíně, což se neobejde bez toho, aniž bychom investovali do sítí, které souvisí s vyvedením této elektřiny z příslušných jaderných elektráren.
Prostě pokud to budeme dělat jako doteď, tak všechny tyhle plány včetně plánu na nějaké chytré sítě, ostrovní sítě, že každý bude mít jeden svůj malý větrníček a solární panel na své střeše a tak jakoby bude nezávislý, tak to se samozřejmě také neobejde bez výrazných investic do energetiky. Neobejde. Kdo to tvrdí, tak nemá pravdu. A teď se nebavím o tom, kdo to zaplatí. To samozřejmě je úplně jiná otázka, celý ekonomický rozměr energetických vizí, ale bavím se o tom, abychom byli vůbec schopni jakoukoliv vizi naplnit, abychom byli schopni přelézt ty překážky, formální procesní pravidla, která existují.
A proto bych byl velice rád, abychom každou příležitost, možná i tuto, kdy se tady projednává jak novela zákona o vlivu na životní prostředí, tak stavební zákon, abychom ji využili k tomu možná trochu ubrat v ideologických pohledech na budoucnost a pokusit se hledat nějaké řešení, které bude znamenat, že můžeme naplňovat jakoukoliv energetickou vizi za předpokladu, že procesní pravidla nám to umožní.
Tedy jak jsem říkal mnohokrát přátelům a kolegům z té druhé barikády, pokud to tak mohu nazvat, že myslím, že nemám žádné rohy a nejsem čert v této oblasti, a byl bych rád, abychom se pokoušeli co nejvíc zasednout k nějakému kulatému stolu a připravit pro budoucnost pravidla, která umožní, že budeme v některých oblastech, jako je například energetika, zemí, která patří mezi nejmodernější v EU. Jestli si to neuvědomíme a nevyužijeme těch příležitostí například takových, jako jsou dnes, k tomu, abychom co nejvíce přizpůsobili procesní pravidla realistickým investicím, chytrým investicím, moderním investicím, tak bohužel se realizovat nebudou a zůstaneme tady v 19. století. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Psali jsme:
autor: PV
