Zřejmě největší problém, který si Petr Nečas do své vlády přinesl, byla výrazná ideologická zaslepenost. Jako do morku kostí přesvědčený katolický pravičák se Petr Nečas řídil hlavně ideolovými motivy, místo toho, aby jeho vláda pružně reagovala na proměnlivou situaci globálního hospodářství.

Moje hlavní výtka vůči ekonomické politice odstupující vlády spočívá v tom, že přivedla českou ekonomiku do nejdelší recese od roku 1996. Většina i pravicových ekonomů se už nyní shoduje, že za to může nejen hospodářský pokles celé Evropy, ale především přehnané rozpočtové škrty.

Dobrým Nečasovým úmyslem bylo v tomto případě snížit rozpočtový deficit státu a stabilizovat veřejné finance. Pokud by ale na chvíli odložil ideologické klapky z očí, muselo by mu být jasné, že omezovat státní výdaje a zvyšovat daně v době recese, navíc u státu, který měl a má jeden z nejnižších schodků rozpočtu na světě, je prostě pitomost. Vedlo to pouze k tomu, že česká ekonomika, ještě nedávno premiant regionu, propadá ve srovnání s Polskem i Slovenskem.